Rozhlasové Toulky českou minulostí slaví tisící díl, poprvé se vysílaly v dubnu 1995
Téměř dvacet let už posluchače baví i vzdělává jeden z nejpopulárnějších pořadů Českého rozhlasu Toulky českou minulostí. Jednotlivé díly představují události a osobnosti, které formovaly několikatisíciletou historii Česka. Když se protagonisté scházeli u prvních natáčení, nevěřili, že by někdy mohli vyrobit třeba pětistovku dílů. Dnes už je na světě část s pořadovým číslem jeden tisíc.
Jednotlivé díly pořadu Toulky českou minulostí vznikají na základě stejnojmenného knižního souboru spisovatele Petra Hory-Hořejše v brněnském studiu Českého rozhlasu.
Redaktor Josef Veselý, autor a jedna z duší celého pořadu, s ním prakticky žije. Sepsání scénáře totiž přechází pečlivá četba knih, výběr zajímavostí a ověřování dat. Nejinak tomu bylo i v případě tisícího dílu věnovaného Antonínu Dvořákovi.
Na světě je už tisící díl oblíbeného pořadu Českého rozhlasu Toulky českou minulostí. Jak takový cyklus vzniká, přiblížila reportáž Zuzany Plíškové.
„Můžu použít třeba citát z dopisu, který je tam uvedený, a podobně, ale já si musím pamatovat, kde ten dopis v té knížce je. Čili musím si pamatovat, kde ten dopis v knížce je. Mám takový štos knížek a v něm plno papírků. Asi takových 287 a musím si pamatovat, co který ten papírek znamená,“ popisuje.
Na hladký průběh natáčení už od jeho počátků dohlíží z režie Jaromír Ostrý. Kvarteto za mikrofonem ve složení František Derfler, Josef Veselý, Igor Dostálek a Ivana Valešová je týmem zkušených profesionálů.
I jim se ale občas zamotá jazyk a nejčastěji právě Ivaně Valešové. Herec Igor Bareš za svého působení v Toulkách dokonce zavedl speciální sešit, kam úsměvné přebrepty zapisoval.
„Jsou to milý kluci, mám je ráda, ale jsou to taky pěkný potvory. Jednak jsem stará brepta a pak jsem pro ně zdrojem veselí. Protože já jsem dyslektik a sem tam se mi někdy propojí písmenka a občas plácnu nějakou krávovinu. A to se mým kolegům velmi líbí,“ přiznává Ivana Valešová.
Její slova potvrzuje i Josef Veselý: „Když jí našeptáte něco, co tam není, tak ona to bezpečně řekne. Třeba ,poručík šel na procházku s druhým poručíkem‘ a vy našeptáte ,jezevčíkem‘, tak ona řekne ,poručík šel na procházku s jezevčíkem‘.“
„Já bych řekla, že za tu dobu se tady mezi námi vytvořil takový vztah spřízněných duší. Myslím, že je naprosto přirozené, že třeba i v divadle, když se sejde parta lidí, kteří mají chuť něco dělat, tak po určité době se to rozpadne, otupí se to. Ale tady… tady ne. A to je príma,“ říká Ivana Valešová.
Není vyloučeno, že sehraný tým ještě nejedno kulaté výročí pořadu Toulky českou minulostí oslaví. Jaké bude to nejvyšší, to si ale nikdo odhadnout netroufá.
