Dopady sankcí na české firmy by podle pracovní skupiny mohl zmírnit kurzarbeit
Zvláštní diplomaté pro zemědělství nebo takzvaný kurzarbeit, to jsou opatření, která by mohla zmírnit dopady vzájemných sankcí mezi Evropskou unií a Ruskem na českou ekonomiku. O opatřeních jednala pracovní skupina, která se dnes sešla na Úřadu vlády. Doporučeními by se měl zabývat vládní kabinet do konce srpna.
Kurzarbeit je opatření, kdy stát pomáhá firmám překlenout nepříznivé období bez propouštění zaměstnanců. Ti mají zkrácenou pracovní dobu a stát jim přispívá na platy.
Odboráři a zaměstnavatelé, kteří se dnešního jednání účastnili, dávají přednost německému a rakouskému modelu kurzarbeitu, který je prý rychlý a nepotřebuje dotace z EU.
O dopadu sankcí mluvili státní tajemník pro evropské záležitosti Tomáš Prouza a viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Radek Špicar
„Je to na kompetenci jednotlivých úřadů práce a ty mají možnost posoudit, zda je ta žádost relevantní, zda to vyhovuje podmínce,“ přiblížil šéf největší odborové centrály Josef Středula.
Popsal také případ, kdy jedna velká německá společnost v Česku zkrátila pracovní dobu na čtyři dny v týdnu a lidé tím přišli o 25 procent příjmu. Zaměstnanci stejné firmy v Německu podle Středuly přišli jen o šest až osm procent.
Podle prezidenta Svazu dopravy a průmyslu Jaroslava Hanáka vyjde kurzarbeit levněji. „Člověk v kurzarbeitu vyjde kolem 180 tisíc, člověk, který je na úřadu práce, stojí určitě dobrého půl milionu,“ řekl Hanák.
Dalším z navrhovaných opatření je třeba zavedení zvláštních „zemědělských diplomatů“. Ti by měli českým zemědělcům pomoci s vývozem zboží – vyhledávat obchodní příležitosti, radit s legislativou té které země a dávat tipy na zajímavé příležitosti.
„To je věc, která se v posledních dnech diskutovala velice intenzivně. Zatím jako pilotní projekt by diplomatů mělo být pět – v Moskvě, Kyjevě, Rijádu, Pekingu a Bělehradu,“ uvedl státní tajemník pro evropské záležitosti Tomáš Prouza.
Nejistota ohledně sankcí
Sankce zavedlo Rusko na začátku srpna jako odvetu za sankce ze Západu. Zakázalo dovoz například ovoce, zeleniny, masa včetně ryb, mořských plodů, masných výrobků, mléka či mléčných výrobků ze Spojených států, Evropské unie, Austrálie, Kanady a Norska.
Viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Radek Špicar zatím hodnotí, jak se stát snaží vyrovnat se s dopadem sankcí, upozorňuje však zároveň, že řada věcí dál zůstává pro exportéry nejasná.
„Přetrvává mnoho otázek ani ne možná na naší straně, ale obecně na úrovni Evropské unie – o tom, jak budou sankce dál pokračovat, jak budou vymáhány, jak budou kontrolovány a tak dále,“ uvedl Špicar.
Ztráta dvě miliardy kvůli sankcím, to by byl až nejhorší scénář, říká Prouza
Číst článek
Otázkou je i to, zda nějaká embarga z jedné či druhé strany nepřibudou. Deník Vedomosti napsal, že v případě dalších sankcí ze strany Evropské unie a Spojených států by mohlo Rusko zakázat dovoz aut.
To by mohlo být obzvlášť pro Českou republiku nepříjemné. „My jsme v počtu výroby automobilů na počet obyvatel asi světová supervelmoc,“ poznamenal Špicar.
Krátkodobý výpadek dodávek plynu Česko zvládne
Pracovní skupina se dnes zabývala i energetikou. Pokud by v souvislosti s konfliktem na Východě došlo k výpadkům v dodávkách plynu, je podle Prouzy Česko připravené.
„Měli jsme šanci naplnit české zásobníky plynu, ty jsou dneska naplněny zhruba na 93 procent a v řádu dní by měly být naplněny na 100 procent,“ uvedl Prouza.
Kdyby došlo k výpadkům v řádu týdnů až několika málo měsíců, Česká republika by je podle něj měla bez problémů překlenout.
