Povolání pro zkrachovalce, říká o profesi trenéra plavců Jaroslav Strnad

Trenéři českých plaveckých hvězd nemají jednoduchý život. Většinu času věnují tréninku, úspěch si ale užívají především samotní plavci. Při hledání vylepšení se často nechávají inspirovat i tréninkem největších evropských či světových hvězd.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Jaroslav Strnad dovedl zpět Barboru Závadovou do evropské špičky | Foto: Michal Jurman

„Kdo mi padne do oka, toho sleduji. Za poslední rok jsme změnili prvky z tréninku nejlepší znakařky světa Melissy Franklinové,“ přibližuje Tomáš Baumrt svoji trenérskou techniku jakéhosi odpozorovávání.

Na základě toho, co vidí čeští trenéři u evropské nebo světové špičky, začínají pracovat i s domácí elitou.

Přehrát

00:00 / 00:00

S trenéry českých plavců mluvil v Berlíně reportér ČRo Michal Jurman

Práce je to nevděčná a hodně časově náročná. „Brzy se vstává, protože každý plavec se chce rozplavat, musí se i rozcvičit. Další je doprava,“ počítá Jaroslav Strnad, který aktuálně trénuje Barboru Závadovou. Ta se pod jeho vedením opět letos v Berlíně dostala zpět mezi nejužší evropskou špičku.

Práce plaveckého trenéra v Česku je hlavně o nadšení a odříkání. Strnad se svou svěřenkyní v podstatě stále pendluje mezi bazénem a hotelem.

„Dřív jsem dělal s Petrou Chocovou, ta měla strašně silnou stránku v tom, že byla schopná přesně popsat pocity. Byli jsme spolu sedm let a hned ráno jsem poznal, jak to půjde. Báru musím naučit komunikaci,“ uvědomuje si trenér Barbory Závadové.

Baumrt více prožívá úspěchy svých dětí

Nejen o komunikaci je ale tato specifická profese. Trenér musí být i zde, stejně jako v jiných sportech, výborným psychologem. Zvlášť když se prolínají role otce a trenéra, jako v případě Tomáše Baumrta.

„Nerad to dávám dohromady. Znám Simonu, je to citlivá a vnímavá holka, většinou potřebuje spíš uklidnit. Asi by na ni neplatily trenérské metody jiných federací, kde jsou na své plavce ostřejší,“ naznačuje Tomáš Baumrt, že tréninkově tvrdý sport občas provází i hodně tvrdí trenéři.

Jaroslav Strnad by tuto specifickou profesní skupinu pojmenoval ještě jinak. „Je to povolání pro zkrachovalce. Spousta plaveckých trenérů v Česku nemá rodinu. Jste pořád na bazéně a žádné peníze. Ale zvolil jsem si to, takže je to pro mě krásné.“

Tomáš Baumrt na plavecké ME 2014 | Foto: Michal Jurman

Smetánku v podobě úspěchu sice získají většinou samotní plavci, o emoce ale trenéry nikdo neobere.

„V tom se role otce a trenéra asi násobí a emoce jsou výraznější, než kdybych byl jen trenér. U mých dětí přichází větší emoce než u ostatních,“ říká Tomáš Baumrt, který na ty pozitivní medailové emoce stále v Berlíně čeká. Jeho dcera Simona by s nimi ale mohla dorazit už zítra po finále znakařského sprintu na 50 metrů.

Michal Jurman, Vojtěch Man Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme