Poslanci začnou na podzim diskutovat o možné změně prezidentských pravomocí
Rok od rozpuštění sněmovny stále není jasné, zda poslanci omezí prezidentovy pravomoci. Miloš Zeman po volbách dlouho čekal se jmenováním premiéra. Mnozí zákonodárci z vládní koalice i opozice ho tehdy kritizovali. Dosud ale nevznikl žádný konkrétní návrh, jak změnit pravomoci hlavy státu. Na podzim se kvůli tomu sejde sněmovní podvýbor.
Poslanec ČSSD Jeroným Tejc by prezidentovi stanovil 60denní lhůtu pro jmenování premiéra. A to pro první i druhý pokus.
„Já patřím mezi ty, kteří nemají příliš rádi lhůty v ústavě, zejména v takto zásadních věcech,“ podotýká Tejc, zároveň však dodává:
„Na straně druhé ty spory, které se zde vedly v minulosti, nikomu neprospěly a nevidím problém v tom, pokud by například prezident měl na první či druhý pokus lhůtu 60 dnů. Myslím si, že to je dostatečná lhůta, kdy může dojít k dohodě všech stran s prezidentem o tom, koho jmenovat.“
Rozhodování prezidenta o kandidátovi na předsedu vlády by časově omezila také TOP 09. I podle jejího místopředsedy a poslance Marka Ženíška by 60 dnů stačilo.
„Jsme toho názoru, že by druhý pokus měla mít Poslanecká sněmovna, respektive že by měl být jmenován premiér na návrh Poslanecké sněmovny. Měla by tam být stanovena i lhůta, a to do 60 dnů. Stejně tak by měl prezident mít lhůtu pro jmenování ministrů, i v případě jejich odvolání, a to do 15 dnů,“ míní.
Část poslanců souhlasí, část je proti
Diskusi se nebrání ani hnutí ANO. S limity pro prezidenta naopak nesouhlasí KDU-ČSL, Úsvit ani KSČM.
„Pokud bychom stanovili lhůty pouze pro prezidenta, z našeho pohledu by byl v nerovném postavení vůči jiným složkám exekutivy, jako je vláda. Pokud bychom diskutovali o lhůtách, tak pouze za předpokladu, že určité lhůty by se stanovily například i politickým stranám, do kdy se mají dohodnout,“ říká poslankyně a místopředsedkyně KSČM Miloslava Vostrá.
Zásadně proti zavedení lhůt pro prezidenta je ODS. Podle jejího místopředsedy Martina Kupky se má ústava měnit jen ve výjimečném případě.
„Ústava je nepochybně základní materiál, který by se neměl měnit podle toho, zda jsme, nebo nejsme spokojeni s tím, jak konkrétní politik či například prezident vládne, jak pojímá své pravomoci,“ tvrdí Kupka.
„V tomto ohledu bych byl určitě zdrženlivý a zastával spíš ten postoj, že změna ústavy je něco, co má probíhat v mnohem širší diskusi a má se dít až v okamžiku, kdy není jiné varianty,“ doplňuje.
Ke změně ústavy je ve sněmovně potřeba nejméně 120 hlasů.