Vláda má plán boje s korupcí. Chce chránit lidi, kteří úplatky oznámí
Prosazení nového zákona o státním zastupitelství, zavedení registru smluv či ochrana oznamovatelů korupce (whistleblowerů) patří k prioritám vládní koncepce boje s korupcí pro roky 2015 až 2017, kterou schválila vláda. Kabinet zároveň odsouhlasil plán prací v této oblasti pro příští rok.
Koncepce je už pátým vládním strategickým dokumentem v boji proti korupci od roku 1999, dosud prosazené změny ale podle autorů nevedly ke změně společenské atmosféry ani subjektivního vnímání korupce v ČR.
Podle ministra pro legislativu a lidská práva Jiřího Dienstbiera (ČSSD) je zásadní rozdíl oproti minulým koncepcím v tom, že ta nynější není tak obsáhlá.
O vládní koncepci boje s korupcí do roku 2017 mluvili ministr Jiří Dienstbier a předseda občanského sdružení Oživení Martin Kameník
„My jsme k tomu přistoupili velmi střízlivě a stanovili jsme takovou koncepci a akční plán na příští rok, který z koncepce vychází, aby rozsah úkolů byl splnitelný a dobře zkontrolovatelný,“ říká ministr.
„Úkoly jsou stanoveny vždy v ročním výhledu a po skončení kalendářního roku se každý akční plán má do konce března následujícího roku vyhodnotit, zda úkoly byly splněny,“ vysvětluje.
Vláda si klade za cíl zajistit v příštích třech letech především výkonnou a nezávislou exekutivu, otevřený přístup k informacím, hospodárné nakládání s majetkem státu a rozvoj občanské společnosti.
V oblasti exekutivy příští rok chystá opatření, která mají pomoci uvést v život zákon o státní službě. Kabinet si od něj slibuje především odpolitizování státní správy.
Například ministerstvo vnitra by mělo stanovit obsah, rozsah a další náležitosti úřednické zkoušky. Sjednocena by měla být pravidla etiky státního zaměstnance.
Nezávislost a odpovědnost žalobců
Počítá se také s předložením zákona o státním zastupitelství, který má zajistit nezávislost státních zástupců a jejich odpovědnost při vyšetřování trestných činů, například stanovením pevného funkčního období pro vedoucí státní zástupce a omezením možnosti jejich odvolání.
K odvolání musí být přesně stanovené důvody a rozhodovat o tom bude kárný senát.
Státní zástupci by se měli specializovat také na boj se závažnou hospodářskou a finanční kriminalitou a všemi podobami organizovaného zločinu včetně korupce.
Majetková přiznání politiků elektronicky
Větší přístup k informacím chce vláda zajistit mimo jiné předložením novely zákona o střetu zájmů, která zavede elektronické vyplňování a zveřejňování majetkových přiznání politiků.
Majetkové přiznání se bude podávat i ke dni nástupu do funkce. Kabinet chce rovněž zpřísnit systém financování politických stran tím, že zavede limit pro volební kampaně a pro dary.
Chystá se i zákon o centrálním registru smluv, který bude přístupný na internetu, či zveřejňování smluv zdravotních pojišťoven a zdravotnických zařízení.
Ministerstvo financí předloží návrh na uzákonění standardů pro nominace zástupců státu do státních podniků včetně stanovení zásad pro odměňování jejich managementu.
Ochrana lidí, kteří korupci oznámí
Stát podle dokumentu nebude obchodovat s firmami, které mají nejasného vlastníka. Plánuje se rovněž elektronizace faktur pro státní správu a její dodavatele, ale i ochrana oznamovatelů korupce.
Příští rok by měla být zpracována analýza, která možnosti ochrany navrhne. Podle ministra Dienstbiera by se Česká republika mohla inspirovat třeba na Slovensku.
„Tam se například zaměřují zejména na ochranu zaměstnanců, kteří oznámí korupční jednání. Je to ochrana proti jejich šikaně, případně proti propuštění ze zaměstnání,“ zmínil Dienstbier.
Kabinet se chce zaměřit i na problematiku manipulace s výsledky zápasů a na korupci ve sportovním prostředí.
Oživení: Rozhodující bude politická vůle
Předseda občanského sdružení Oživení Martin Kameník říká, že vládní koncepce může korupci omezit jedině v případě, že bude jednoznačná politická vůle ji prosadit. V některých případech o tom prý lze pochybovat.
„Protože jsou tam například opatření a zákony, které by dosti radikálně zasáhly do současné politické moci – mám na mysli zákony o státní službě a o státním zastupitelství, nebo by případně omezily manévrovací prostor samotných politiků, jako například zákon o financování politických stran,“ upozorňuje Kameník a dodává:
„Nechci předjímat, jestli tam ta vůle bude nebo ne, ale zkušenost z minulých vlád ukázala, že politická vůle tam do finále nebyla. A to bylo hlavní příčinou, proč se strategie nenaplnila jako celek.“
Česká republika si letos v žebříčku vnímání korupce ve veřejném prostoru mírně polepšila, z loňského 57. místa v celosvětovém pořadí postoupila na 53. místo. Podle hodnocení mezinárodní organizace Transparency International ale stále končí za většinou svých sousedů.
