Balet pražského Národního divadla zkouší v nově opraveném Anenském areálu
Baletní soubor pražského Národního divadla dostal k nové sezoně dárek. Opravenou část Anenského areálu, kde tanečníci zkouší. Celý areál byl řadu let zchátralý a umělci tvořili své role až na 150 představení ročně v dávno nevyhovujících podmínkách. Ode dneška se to mění.
Světová premiéra baletu Valmont podle románu Nebezpečné známosti je jedním z mnoha představení, které balet české první scény svým fanouškům nabízí. Choreografie se ujal Libor Vaculík.
„Já jdu strašně rád cestou neoranou, rád dělám nové příběhy. Je to vždy trošičku boj, jestli vyhraju, nebo prohraju, jestli to bude dobré, nebo špatné,“ říká.
O nových zkušebních prostorách pro baletní soubor pražského ND informovala reportérka Michaela Vetešková
Poprvé se na baletní scéně objevil zinscenovaný román v dopisech letos v červnu. Ale balet Národního divadla nabízí každou sezonu až tři další premiéry. V nové sezoně půjde o modernější tituly, v programu však bude i baletní klasika, jako je Prokofjevova Popelka, Čajkovského Labutí jezero nebo Louskáček.
„Soubor má v tuto chvíli téměř 50 procent zahraničních tanečníků, takže oficiálním jazykem na zkouškách už se stává angličtina,“ popisuje stav tanečního souboru jeho umělecký šéf Petr Zuska. Vede ho dvanáct let.
„Co se týká vyloženě profesní stránky, tak máme velice zajímavý a pestrý repertoár, žánrově i stylově. Hrajeme klasiku, hrajeme hodně i moderní taneční divadlo, experiment,“ vypočítává Zuska a dodává:
„Máme 150 představení za sezonu jen na pražských scénách, nepočítám zájezdy. Srovnatelné soubory ve světě, které mají také okolo 80 či 90 tanečníků, to znamená hlavní baletní domy určitých evropských zemí, hrají maximálně stokrát.“
Kosmpolitní soubor
Balet Národního divadla v Praze má 82 členů a jsou v něm i umělci z Ruska, Velké Británie, Francie, Itálie, z Nového Zélandu či z Japonska.
Když v roce 1883 soubor vznikl, tančilo v něm dvacet umělců. Soubor na sebe výrazně upozornil hlavně po druhé světové válce pod vedením Saši Machova, který už předtím spolupracoval s Osvobozeným divadlem Voskovce a Wericha nebo Divadlem E. F. Buriana.
Výrazným bylo také období, kdy balet vedl Vlastimil Harapes, který pomyslné křeslo uměleckého šéfa přenechal právě Petru Zuskovi.
