Splavnost Labe je často nejistá a rejdaři nemají pro své lodě zakázky, o pomoc prosí vládu
Nákladních lodí české výroby už nezbývá na Labi ani polovina. Několik dalších teď čeká na sešrotování v děčínském zimním přístavu. Podle rejdařů je flotila nenahraditelná a česká lodní doprava přichází o nejcennější rodinné stříbro. Rejdaři se proto obracejí s prosbou o pomoc na českou vládu.
Firma s názvem Československá plavba labská měla před dvanácti lety, kdy začala znovu podnikat, asi 140 lodí české výroby. Dnes jich na Labi nezbyla ani polovina.
„Flotila byla vybudována jako nízkoponorová, protože Labe je svým charakterem nízkoponorová řeka. My teď o ni přicházíme, protože odchází buď do zahraničí, nebo ji šrotujeme,“ vysvětluje Milan Raba z rejadřské firmy ČSPL.
Proč se rejdaři chtějí obrátit s prosbou o pomoc na českou vládu, zjišťovala Iva Zítková
Rejdaři totiž nemají pro lodě zakázky. Splavnost Labe mezi Ústím nad Labem a Děčínem je nejistou záležitostí. Stabilní hloubka řeky, při které mohou lodě vozit náklad, závisí na počasí. Zpravidla je tak vody buď moc, nebo málo.
Řada firem je přitom na lodní dopravě závislá. Děčínská společnost Ferfox vyrábí jedny z největších kryogenních nádob na světě a jinak než po vodě je přepravovat nemůže. Na převoz svého zboží ale někdy čeká i měsíce.
„Většinou se to zákazníkům sděluje už při přijímání zakázky a nějakým způsobem jsou schopni se tomu přizpůsobit,“ říká Milan Serbus z firmy Ferfox.
Proti plavebnímu stupni jsou ekologové
Rejdaři už ale tak trpěliví být nechtějí. O podpoře proto budou podle Lukáše Hradského z Evropské vodní dopravy jednat s vládou ještě tento měsíc.
„Ztráty jsou v desítkách milionů korun ročně kvůli tomu, že nemůžeme jezdit vůbec nebo s omezením. V první řadě potřebujeme, aby se dobudovala infrastruktura. Špatně vnímáno je také to, že po povodni v roce 2013 ani jeden subjekt ve vodní dopravě nedostal finanční podporu,“ vysvětluje Hradský.
Rejdaři budou na schůzce s vládou podle Hradského trvat především na vybudování děčínského plavebního stupně, který by výšku hladiny reguloval.
Proti tomuto návrhu jsou ale ochránci přírody. Obě skupiny proto čekají na konec roku, kdy by ministerstvo mělo představit posouzení vlivu na životní prostředí.
