Bělorusko vyváží do unie statisíce tun uhlí, nemá přitom doly. Stopa vede na Donbas

Ačkoli Bělorusko nemá uhelné doly, export suroviny ze země vloni mnohonásobně vzrostl. Vyvolává to podezření o původu uhlí a antracitu. Podle Radia Svoboda pochází z dolů na východě Ukrajiny, které jsou pod kontrolou separatistů a de facto Ruska. Surovinu pak Bělorusko vyváží i do států Evropské unie a velká část míří na Ukrajinu, která přitom obchod s donbaskými separatisty zakázala.

Tento článek je více než rok starý.

Doporučujeme Minsk/Doněck Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

"Čtyři miliony tun černého zlata - Doněcké lidové republice," hlásí vozík v uhelném dole Makijivka na východoukrajinském Donbasu. Snímek ze září 2016

"Čtyři miliony tun černého zlata - Doněcké lidové republice," hlásí vozík v uhelném dole Makijivka na východoukrajinském Donbasu. Snímek ze září 2016 | Foto: Alexander Ermochenko | Zdroj: Reuters

Podle dat běloruské nezávislé televize Belsat vyvezlo Bělorusko v roce 2017 celkem 164 900 tun uhlí, v roce 2018 už to přitom bylo 853 900 tun v hodnotě 74,9 milionu dolarů, co je v přepočtu 1,7 miliardy korun. Sama země uhlí téměř nepoužívá, jako palivo využívá ruský plyn.

Z 300 tun na 107 000

Na 265 000 tun uhlí z Běloruska mířilo do Evropské unie, zejména do Polska, uvádí statistika. Nejvíc uhlí se ale vyvezlo loni z Běloruska na Ukrajinu – 588 500 tun, což je oproti roku 2017 výrazně více. Tehdy to bylo podle oficiálních údajů pouhých 600 tun.

Ještě rychleji pak rostl export antracitu, tedy druhu černého uhlí s vysokou výhřevností - z 300 tun na 107 300 tun, z toho 102 200 tun antracitu mířilo na Ukrajinu.

Kde se v zemi, která nemá žádné uhelné doly, surovina bere? Podle statistik míří uhlí a antracit do Běloruska hlavně z Kazachstánu, Ruska a Ukrajiny. Podle Radia Svoboda ale existuje důvodné podezření, že Bělorusové dováží a následně vyváží do zemí EU i na Ukrajinu také uhlí pocházející ze separatistické Doněcké lidové republiky (DLR) a Luhanské lidové republiky (LLR).

62 zemí, 159 sankcí. Opatření proti Rusku způsobila loni ruským vývozcům škody za 143 miliard

Číst článek

Cestu uhlí a antracitu ze samozvaných lidových republik už detailně popsal polský analytický Deník Gazeta Prawna, který se tématu věnuje od roku 2017. Vytěžená surovina putuje z antracitových dolů od separatistů do Ruska, kde dostává falešnou dokumentaci o ruském původu. Pak se posílá po moři nebo pozemní cestou do dalších států, kde uhlí a antracit nakupují soukromé firmy.

Zisk z prodeje přitom míří do kapsy doněckým oligarchům a separatistům, z nichž je mnoho na sankčních seznamech USA i Evropské unie.

Obcházení zákazu

Evropská unie obchod s uhlím ze separatistických republik nezakázala – na rozdíl od obchodu s Ruskem anektovaným Krymem. Zakázané je ale financování chodu povstaleckých republik.

Z pohledu Kyjeva je obchod problémový z více důvodů: uhlí opouští mezinárodně uznávané území Ukrajiny bez celní a hraniční kontroly a porušuje ukrajinský zákaz obchodu s okupovanými územími. Producenti navíc neplatí ukrajinské daně, místo toho odvádí peníze DLR a LLR, čím porušují i ukrajinské zákony o zákazu financování terorismu.

Kam antracit z doněcké uhelné pánve putuje? Kromě Ruska i do Turecka a Evropské unie – Rumunska, Belgie, Polska, Bulharska, Itálie nebo Řecka. Neznamená to ovšem, že se v daných zemích spotřebovává všechno, část uhlí jde na další export.

Do zemí mimo EU míří surovina například do Egypta, Gruzie, Indie i Jižní Koreji a právě do Běloruska, odkud se pak paradoxně surovina údajně pocházející z dolů ovládaných separatisty prodává zpátky na Ukrajinu.

Filip Harzer Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme