Nezdaněná práce a věci prodávané na černém trhu tvoří v Česku přes devět procent HDP
Stínová ekonomika v Česku činí 9,2 procenta hrubého domácího produktu, tedy více než 460 miliard korun. Na úterní tiskové konferenci to uvedl s odkazem na údaje Mezinárodního měnového fondu analytik Centra ekonomických a tržních analýz (CETA) Michael Fanta. Do stínové ekonomiky podle studie CETA patří legální produkty a služby prodávané na černém trhu nebo bez účtenky a stínový pracovní trh, kde lidé nemají smlouvy a neplatí daně a odvody.
Mezi nejběžnější zboží a služby proudící stínovou ekonomikou patří v České republice podle studie potraviny, oblečení a opravy automobilů. Dále je to také zboží, které je zatíženo vysokými daněmi, například cigarety, alkohol a benzin.
Lepší než odhady. Meziroční růst ekonomiky ve druhém čtvrtletí zrychlil na 2,8 procenta
Číst článek
Nejčastějším důvodem pro nezákonný nákup je pak výrazně nižší cena nebo lepší přístup ke zboží nebo službě. V případě trhu práce jsou nejčastěji lidé zaměstnáni v hotelech a restauracích, ve stavebnictví, dopravě a skladování.
Příčinami vzniku stínové ekonomiky jsou podle CETA výše zdanění a odvodů na sociální a zdravotní pojištění, míra zdanění, regulace, kvalita služeb veřejného sektoru nebo pravděpodobnost dopadení.
Zákony za posledních pět let
Ze studie přitom vyplývá, že zákony vzniklé v uplynulých pěti letech s cílem eliminovat stínovou ekonomiku byly zhruba z 60 procent nasměrovány na významné faktory ovlivňující velikost stínové ekonomiky. Těmi jsou četnost kontrol a výše pokut, daňová morálka a finanční situace spotřebitelů.
„Mezi stěžejní legislativu směřující na redukci velikosti stínové ekonomiky patří především zákon o EET, novela insolvenčního zákona, vznik centrální evidence účtů nebo například také plán nulové tolerance k černému trhu s lihovinami či činnost vládního útvaru Daňová kobra,“ uvedl Fanta.