Vakcína jako nový nástroj diplomacie. Čína s Ruskem díky ní posilují vliv ve světě, Západ zůstává pozadu

Pandemie koronaviru zdaleka není na ústupu a s příchodem nakažlivějších mutací se snaha o její zkrocení stává ještě obtížnější. Klíčovou naději v boji s covidem představují vakcíny, které ale zůstávají nedostatkovým zbožím. Této situace se podle odborníků snaží využít Rusko a Čína, které prostřednictvím „vakcínové diplomacie“ usilují o posílení vlastního vlivu ve světě.

Moskva/Peking Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Dodávka ruské vakcíny Sputnik V dorazila do Teheránu (4. února 2021)

Dodávka ruské vakcíny Sputnik V dorazila do Teheránu (4. února 2021) | Zdroj: Reuters

„Dnes je jednodušší získat jadernou zbraň než vakcínu,“ prohlásil v lednu srbský prezident Aleksandar Vučić, když do země dorazila první dodávka téměř milionu vakcín od čínské farmaceutické firmy Sinopharm.

‚Na občanech nelze dělat pokusy.‘ Slovenská vláda neschválila nákup vakcíny Sputnik V

Číst článek

Tehdejší slova srbského prezidenta nyní připomíná britský deník The Guardian v článku s titulkem „Vakcínová diplomacie: V souboji o vliv Západ zaostává“. Deník přitom upozorňuje, že zatímco se Spojené státy nebo Velká Británie snaží rychle naočkovat co největší část vlastní populace, Rusko a Čína sledují jiný cíl – využít vakcíny proti koronaviru k posílení vlastního vlivu ve světě.

„Vakcinační nacionalismus západních zemí vytvořil těmto zemím prostor k tomu, aby mohly praktikovat vlastní očkovací diplomacii,“ podotýká odborník think-tanku Rada pro zahraniční vztahy Jen-čung Chuang.

Pomoc nebude zadarmo

Právě v Srbsku, kde se kromě vakcín od americko-německých firem Pfizer/BioNtech očkuje také ruským preparátem Sputnik V a látkou od čínské společnosti Sinopharm, se byl 10. února inspirovat také český premiér Andrej Babiš (ANO). Stejnou „misi“ podnikl o necelý týden dříve také v Maďarsku, které se jako první členská země Evropské unie rozhodlo očkovat populaci ruským Sputnikem V a schválilo také použití látky od Sinopharmu.

Vědci se na schválení vakcíny Sputnik neshodli, Orbánova vláda tvrdí, že je bezpečná, říká maďarský novinář

Číst článek

Hlavním důvodem, proč se některé evropské země začaly poohlížet po čínských a ruských vakcínách, se stal nedostatek a zpoždění dodávek schválených očkovacích preparátů od západních biotechnologických firem BioNTech/Pfizer, Moderna a AstraZeneca, které ale na rozdíl od látek z Číny nebo Ruska prošly schvalovacím procesem Evropské agentury pro léčivé přípravky (EMA).

Vedle Evropy ale Moskva s Čínou směřují své úsilí do nejrůznějších koutů světa. Ruskými preparáty se očkuje například v Bělorusku, Argentině, Venezuele nebo Kazachstánu, čínskými zase v Turecku nebo Indonésii, v řadě zemí se ale jejich zájmy překrývají – například v Brazílii, Mexiku nebo Egyptě tak úřady přivítaly dodávky vakcín vyprodukovaných jak v Rusku, tak v Číně.

Primárním cílem Moskvy a Pekingu je přitom hlavně posílení jejich vlivu ve světě spíš než zisk, o který usilují soukromé společnosti, podotýká Guardian. „Firmy nedělají diplomacii, mají hlavně krátkodobé cíle. Je tedy něco úplně jiného, když vakcínu prodává vláda (jako v případě Ruska a Číny), než když jde o soukromou společnost,“ říká analytička výzkumné divize společnosti Economist Agathe Demarisová. Zároveň ale upozorňuje, že ruské a čínské úsilí v dodávkách vakcín nebude zadarmo.

„Je zřejmé, že Rusko a Čína nepřijdou do některé z rozvíjejících se zemí s tím, že za to budou chtít něco zpátky. V dlouhodobém horizontu ale budou platit dividendy. Ruské a čínské vedení totiž chápe to, že pandemie tu s námi bude ještě dlouho,“ vysvětluje Demarisová.

Čínský vliv (nejen) v Evropě

Rozšiřování čínských vakcín do opomenutých regionů, včetně Srbska, Černé Hory a dalších balkánských zemí, vnímá jako diplomatickou snahu také analytička a specialistka na Čínu Ivana Karásková z Asociace pro mezinárodní otázky.

Virolog Grubhoffer: Princip Sputniku V je dobrý, nedůvěřuji ale jeho výrobě a ruským úřadům

Číst článek

„Čína se snaží vytyčit si své pole a ukazovat Západ jako někoho, kdo je hnán dravým kapitalismem a stará se jen sám o sebe. Zatímco Čína údajně přináší pokrok celému lidstvu,“ uvedla začátkem týdne pro Český rozhlas Plus Karásková.

Na možnou snahu využít „vakcínovou diplomacii“ k posílení čínského vlivu v Evropě upozorňuje také americký list The Wall Street Journal, který si všímá nejen případu Srbska nebo Maďarska, ale také slov německého ministra zdravotnictví Jense Spahna. „Pokud je vakcína účinná a bezpečná, tak nám může pomoci čelit epidemii, a to nezávisle na zemi, která ji vyrábí,“ uvedl před necelými třemi týdny Spahn ohledně ruských a čínských preparátů.

WSJ přitom upozorňuje, že podobný trend může posílit postavení Číny, která se nyní „snaží prezentovat jako spolehlivý spojenec“ v boji proti koronaviru.

„Pokud se další evropské země inspirují Srbskem k nákupu čínských vakcín, pak snaha čínské zahraniční politiky o posílení vlastní soft-power zafunguje,“ tvrdí odborník Londýnské školy ekonomie a politických věd Vuk Vuksanović.

V Číně jsou přitom hned čtyři firmy, které na vakcíně pracují. Vedle Sinopharmu se očkuje například i látkou od firmy Sinovac, zprávy o její účinnosti se ale výrazně liší. Zatímco například turečtí vědci stanovili její účinnost na 91,25 procenta, podle odborníků z Indonésie to je 65,3 procenta a s nejhorším výsledkem přišli vědci z Brazílie, podle kterých je látka firmy Sinovac účinná jen na zhruba 50 procent.

Vakcíny do chudých zemí

Do vakcínové diplomatické hry vstupuje také Indie, která usiluje především o to vyvážit vliv Číny. Přestože tak indické úřady začaly vlastní populaci očkovat teprve před pár týdny, rozhodly se začít zdarma rozdávat vakcínu proti koronaviru také do sousedních zemí.

Vakcíny od AstraZenecy leží u ledu. Část lidí z nich má strach. ‚Chrání hlavně před smrtí,‘ říká Blatný

Číst článek

Od konce ledna poslala Indie bezplatné dávky vakcíny do Bangladéše, Nepálu, Bhútánu a Malediv, po kterých následovaly země jako Mauricius, Myanmar, Srí Lanka nebo Afghánistán. Jak popisuje server Voice of America, země se „v rámci neobvyklé diplomatické iniciativy“ rozhodla darovat jihoasijským zemím miliony dávek britské vakcíny AstraZeneca, která se v zemi vyrábí.

Také Peking přitom v minulých týdnech informoval o vyslání vakcín zdarma do 13 států a tvrdí, že plánuje dodávky do dalších 38 zemí, podotýká Guardian. Britský deník zároveň poukazuje, že zatímco Washington loni v kontextu reakce na šíření koronaviru hlásal heslo „Amerika na prvním místě“, Peking uzavíral smlouvy na testování, výrobu a prodej vakcín v zemích Latinské Ameriky, která je přitom jednou z tradičních sfér vlivu Spojených států.

Sílící úsilí Číny a dalších zemí o šíření vakcín do nejrůznějších světových regionů nicméně probíhá v době, kdy Světová zdravotnická organizace nebo dětský fond OSN (UNICEF) stále hlasitěji vyzývají bohaté země, aby pomohly s rozšířením vakcín také do chudších států a nehromadily si očkovací látky pouze pro vlastní populaci.

Někteří aktivisté proto kroky Pekingu či Moskvy vítají a tvrdí, že posílání vakcín do rozvojových zemí je pro tyto státy důležité bez ohledu na motivaci, kvůli které vakcíny (nejen) do rozvojového světa vlastně posílají.

„Pokud vakcíny fungují, jsou cenově dostupné a jsou agresivně tlačeny do zemí, které si je rády vezmou, koho zajímá, jestli to zlepšuje obraz Číny a Ruska ve světě?“ ptá se Achal Prabhala z nadace Shuttleworth.

Eliška Kubátová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme