Česko očkuje víceméně tak, jak si naplánovalo. Výpadky dodávek vakcín AstraZeneca nahrazuje Pfizer
Česku se zatím daří očkovat proti covidu-19 tak, jak si na konci loňského roku předsevzalo. Podle dat Ústavu zdravotních informací a statistiky, která mají iROZHLAS.cz a Radiožurnál k dispozici, je případné zpoždění v jednotkách dní. „Je velká naděje, že do konce června budeme mít naočkováno víc než 5,6 milionu našich spoluobčanů. Doufejme, že naočkujeme všechny zájemce nejpozději do konce srpna,“ řekl ve čtvrtek premiér Andrej Babiš (ANO).
Do 20. dubna, kdy se naposledy aktualizovala statistika dodávek vakcín, dostalo Česko mezi 2 980 250 až 3 048 880 dávek vakcín: z některých balení vakcín se dařilo získat více dávek, než se původně očekávalo.
Česku se daří plnit vakcinační plán, sousedé ale očkují rychleji:
Původní vakcinační plán z prosince loňského roku přitom počítal do konce letošního dubna s číslem 3 162 700. Rozdíl tedy ještě před koncem měsíce činí něco mezi 182 a 114 tisíci dávek. To je množství, které se aktuálně daří vyočkovat za dva až čtyři dny.
Vakcíny od firmy Johnson & Johnson už jsou v Česku, ve čtvrtek dorazí k praktikům
Číst článek
Z uvedeného množství se doposud podařilo vyočkovat 85 až 87 procent dávek, zbytek si očkovací centra nechávají jako rezervu pro druhé dávky.
Ne všechny vakcíny dorazily, jak měly: do konce dubna měla společnost AstraZeneca dodat přes milion dávek, doposud jich ale bylo jen 347 tisíc. Výpadek proti plánu ale vykrývají dodávky od společnosti Pfizer – místo plánovaného půldruhého milionu Česko zatím obdrželo přes 2,3 milionu dávek.
Do konce měsíce by přitom měly ještě dorazit další dávky a očkovat se začne vakcínou od firmy Johnson & Johnson, u které stačí podat jen jednu dávku.
Aktuální očkovací plán počítá s předností pro seniory, které onemocnění covid-19 zejména ohrožuje, a s pracovníky, kteří pomáhají epidemii zvládnout. Z počtu 240 tisíc aktivních zdravotníků dostalo obě dávky něco přes 155 tisíc z nich.
Ze seniorů projevilo o vakcínu zájem více než 80 procent populace, ve skupině osmdesátiletých a starších má hotové očkování více než polovina všech, přes 73 procent dostalo alespoň první dávku.
Ve skupině o dekádu mladších dostalo první dávku přes 60 procent všech, necelá třetina má očkování kompletní.
Rozdíly mezi kraji
Praktici se stále potýkají s nedostatkem vakcín. ‚Řešení se nabízí u Pfizeru,‘ říká šéf sdružení Šonka
Číst článek
V obou seniorních skupinách pak pětina čeká, až je naočkuje jejich praktický lékař, jejich zapojení mezi kraji se ale výrazně liší. Na Zlínsku podali praktici přibližně čtvrtinu všech dávek, v Plzeňském kraji to bylo něco málo přes 6 %.
Podle zlínského koordinátora Lubomíra Nečase se kraj snaží praktiky zapojovat právě s ohledem na seniory. „Ti senioři osmdesát plus měli především problémy se do (očkovacích) center zaregistrovat a pak tam přijet,“ vysvětlil Radiožurnálu.
Praktiky v Plzeňském kraji naopak zasáhl výpadek dodávek od firmy AstraZeneca, podle předsedy Sdružení praktických lékařů Petra Šonky, který má na Plzeňsku sám ordinaci, to „je jediná vakcína, která v kraji jde k praktikům“.
Oproti tomu kraje, v nichž mají praktičtí lékaři dvouciferné podíly na vyočkovaných dávkách (vedle Zlínského třeba také v Pardubickém nebo Moravskoslezském kraji), očkují podle Šonky většinou i vakcínami dalších farmaceutických společností. Zejména těmi od americké firmy Moderna, kterou je možné skladovat v obyčejném mrazáku.
Očkovat praktici můžou ale i vakcínami konsorcia firem Pfizer/BioNTech. Ty je už měsíc možné až po dva týdny taktéž skladovat v obyčejném mrazáku. Šonka Radiožurnálu už dříve řekl, že by toto rozhodnutí mohlo spustit masivní očkování v ordinacích praktiků.
Od poloviny dubna se také mohou registrovat lidé ve věku 65–69 let, těch je v Česku bezmála 679 tisíc, o očkování zatím projevila zájem více než polovina. První dávku má alespoň 107 tisíc z nich a častěji než starší.
Očkujte učitele nad 55 let, vzkázal Plaga ředitelům. Dvě třetiny přihlášených jsou mladší, ukazují data
Číst článek
Učitelé i policisté
Kromě pracovníků v sociálních službách nebo chronicky nemocných dostali přednost v očkování i pracovníci ve školství, kritické infrastruktuře a policii. V obou případech se to setkalo s expertní kritikou, jelikož nejde o skupiny, u kterých hrozí zvýšené riziko hospitalizace nebo úmrtí v případě, že se onemocněním covid-19 nakazí.
Původní vládní plán počítal s více než 263 tisíci učitelů a pracovníků škol, ukončené očkování z nich má přes 73 tisíc osob, dalších více než 76 tisíc dostalo alespoň první dávku.
Přednost by měli dostat hasiči, příslušníci vězeňské služby, a nakonec pracovníci pohřebních služeb a vysokoškolští pedagogové. Kdy se budou očkovat ti, zatím není jasné, ale od tohoto pátku by se měli k očkování začít registrovat lidé ve věku 60 a více let.
