Ústavní právník: Zdůvodnění milosti pro Baláka jde proti elementárním principům právního státu

Šéf Lesní správy Lány Miloš Balák, který byl odsouzený za ovlivňování veřejné zakázky v Lánské oboře na tři roky, dostane milost od prezidenta Miloše Zemana. Podle prezidenta nebyla zřejmě pro odsouzení Baláka rozhodná povaha činu, ale to, kde pracuje. „Zdůvodnění jde proti elementárním principům právního státu nebo vládě práva,“ řekl v rozhovoru pro Radiožurnál ústavní právník z Právnické fakulty Univerzity Karlovy Jan Kysela.

Tento článek je více než rok starý.

Rozhovor Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Jan Kysela, vedoucí katedry politologie a sociologie Právnické fakulty Univerzity Karlovy

Jan Kysela, vedoucí katedry politologie a sociologie Právnické fakulty Univerzity Karlovy | Foto: Věra Luptáková | Zdroj: Český rozhlas

Jak vnímáte zdůvodnění, které uvedl Miloš Zeman, tedy že pro Balákovo odsouzení zřejmě nebyla rozhodná povaha činu, ale to, kde pracuje?
Je k tomu takové pěkné slovo. To slovo zní chucpe, které mi připadá, že je vcelku výstižné. Když bychom to měli popsat, tak je to zdůvodnění šokující. Když bych ho měl ještě více opsat, tak je to zdůvodnění, které jde v zásadě proti elementárním principům právního státu nebo vládě práva, které předpokládají, že nikdo není nad zákonem, že všichni jsme si před zákonem rovni. A ve chvíli, kdy vytvoříte nějakou strukturu, v tomto případě Kancelář prezidenta republiky, respektive okolí prezidenta republiky, která může páchat trestné činy, protože je za ty trestné činy odsouzena, následně omilostněna tím, který je uprostřed té struktury, pak se to dá těžko vnímat jinak než právě jako v rozporu s elementárními principy právního státu.

Přehrát

00:00 / 00:00

Poslechněte si rozhovor s ústavním právníkem z Právnické fakulty Univerzity Karlovy Janem Kyselou

Pokud by soudy měly rozhodovat tak, jak prezident naznačuje, tedy podle toho, kde obžalovaný pracuje, s kým se stýká. Co by to znamenalo pro právo a spravedlnost v této zemi?
Znamenalo by to zhruba tolik, jako když Andrej Babiš po celá léta naznačoval, že jeho trestní stíhání vůbec nesouvisí s tím, co udělal, nebo neudělal, ale s tím, že je Andrejem Babišem a že všichni, počínaje různými strukturami v České republiky, slovenským Ústavním soudem, auditním úřadem OLAF, se spikli proto, aby ho vyhnali.

Ve chvíli, kdy zkrátka veřejně činná osoba, politik, zanáší do své procesní obrany argumenty tohoto typu, tak logicky nemůže nepodrývat autoritu právního státu, protože to u běžných občanů vzbuzuje dojem, že to je všechno jinak, než se mám na první pohled jeví. Že všechno je to jen zdání, iluze, protože ve skutečnosti rozhodují osobní a politické vazby, jak má koho kdo rád, anebo nerad.

To jsou přesně věci, kterých se vrcholní státní činitelé nemají dopouštět. Zdá se mi, že je ve světě poměrně rozšířeným zvykem, že se jich spíš tedy nedopouštějí, že ve chvíli, kdy na nich ulpí nějaké významné podezření, tak z veřejné funkci odchází, aby si mohli právě svobodně bránit. Zatímco když se bráníte a tu veřejnou funkci vykonáváte, tak je samozřejmě podezření, že zkreslujete výkon veřejné moci tím, že můžete působit na ty osoby, které vás mají vyšetřovat nebo dokonce odsuzovat.

Prezident má pravomoc udělit milost komukoliv a nemusí ji zdůvodňovat. Ale mluví zákon také o tom, že by tohoto institutu neměl zneužívat?
Zákon nemluví, ani v Ústavě, ani nikde jinde to nenajdete. Obecně asi platí nějaký institut zneužití práva, který je nicméně spíše postupně osaháván doktrínou v oblasti veřejného nebo soukromého práva. Spíše bychom si asi museli vypomoci nějakými obecnějšími principy, které bychom skryli v pojmu demokratický právní stát, za který se v článku jedna Ústavy prohlašuje Česká republika. Z těch principů demokratického právního státu vyplývá mimo jiné zákaz svévole. A tam bychom se patrně někam dostali.

Milost pouze smrtelně nemocnému. Je to feudální přežitek, říkal Zeman v minulosti o své pravomoci

Číst článek

Svévolný výkon moci je takový, u něhož vlastně nepoznáte, jestli se neřídí jenom rozmarem vykonavatelem takové veřejné moci. A jsme-li v demokratickém právním státě a za výkon veřejné moci jsou ti jednotliví činitelé odpovědní, ať už právně nebo politicky, tak mají veřejnosti dávat najevo, jakými úvahami se řídí, proč někoho jmenovali, nebo nejmenovali. Proč vetovali, nebo nevetovali zákony. Zkrátka to má být transparentní a přehledné, protože právě tímto způsobem se demokratické právní státy odlišují od autoritářských režimů, pro něž je právě svévole, arbitrárnost, dost typickým definičním znakem.

Pokud prezident takovým způsobem zpochybnil soudní moc, může se soudní moc nějak bránit?
To se obávám. Asi s výjimkou nějakého ohrazení se předsedů nejvyšších soudů, prezidenta Soudcovské unie, prezidenta Unie státních zástupců - zkrátka takovým nějakým způsobem to asi možné je. Jinak asi těžko vymyslíte nějaký způsob, jakým by to bylo možné realizovat. Když by to byl případ, kdy prezident republiky omilostní sám sebe anebo předseda vlády kontrasignující a policie omilostní s pomocí prezidenta republiky sám sebe, tak se mi zdá, že by to mohl být tak extrémní exces z výkonu veřejné moci, že bychom snad byli schopni hledat nějaké atypické prostředky. Tady si nejsem jistý, jestli bychom je našli, protože to je sice otřesné, ale není to myslím tak extrémní, jako když by prezident republiky omilostnil sám sebe.

Prodloužení nouzového stavu 

Ještě k jedné úterní události. Celý den poslanci diskutovali o prodloužení nouzového stavu. Ten platí v Česku kvůli migrační vlně z Ukrajiny. Vládní koalice ho chtěla prodloužit do 31. srpna, opoziční ANO jen o měsíc. Navíc jednání provázely spory o to, jestli ten zákon umožňuje prodloužení nouzového stavu o více než 30 dní. Je, nebo není tedy možné prodloužit nouzový stav o více než 30 dnů. Existuje jednoznačná odpověď?
Je evidentní, přinejmenším sledujete-li to dnešní (úterní) jednání, že se na to názory různí. Mně se zdá, že tak, jak vykládám text ústavního zákona o bezpečnosti ve světle dosavadní praxe a ve světle účelu, jaký má, tak mi připadá, že těch 30 dní se z něj dá velmi snadno vyčíst, protože když byste těch 30 dní k dispozici neměla, vede to k nějakým nežádoucím důsledkům typu v zásadě neomezeného trvání nouzového stavu s oslabenou roli Poslanecké sněmovny. Takže mně se zdá, že platí-li, že vláda rozhoduje o 30 dnech, tak má rozhodovat o 30 dnech i poté, co jí k tomu prodloužení dá souhlas Poslanecká sněmovna. Zkrátka, že je třicetidenní tempo v ústavním zákoně o bezpečnosti přednastaveno.

Jde o ukázku protekcionismu. Obešel demokratické principy, kritizují politici Zemanovu milost

Číst článek

Přišlo mi, že v uplynulých dvou letech o tom nebyl žádný spor. Právě proto také vláda opakovaně žádala o prodloužení nouzového stavu, čímž dávala sněmovně a opozici možnost ji kontrolovat, přít se o to, předkládat argumenty, proč má, nebo nemá nouzový stav být použit, či prodloužen. V tomto případě nejde o to, jaký je vztah koho k ukrajinské krizi. V tomto případě jde o tu procesní konstrukci, která může být pro příště použita jinou vládou, jinou sněmovnou, pro úplně jiný účel.

Znamená to tedy, že jde o ustavení nějakého úzu?
Kdybychom měli pocit, že ústavní zákon o bezpočetnosti nabízí více interpretací, což já si nejsem jistý, a že dosavadní interpretace byla založena na nějaké konstantní praxi, tak ve chvíli, kdy jí prolomíte, tak příště se na ní těžko můžete odvolávat. Za prvé tedy platí, že vládě nebudou stačit ani ty dva měsíce, to je vcelku zřejmé, takže bude muset tak jako tak do sněmovny znovu přijít. Jde tedy o to, o kolik měsíců si řekne, nabude-li dojmu, že vlastně nemá žádný limit, a nabude-li dojmu, že má sobě nakloněnou sněmovnu, která jí třeba schválí 3, 4, 5, 6, rok, těžko říci.

Ale jak říkám, nejde o to, že by se někomu líbila, nebo nelíbila vláda, líbila, nebo nelíbila, sněmovna, měl takový, nebo onaký vztah k ukrajinské krizi, ale jde o to, co z toho ústavního zákona o bezpečnosti vyplývá pro dnešek a z toho, jak s ním naložíme dnes, to bude mít nějaké konsekvence, důsledky i pro budoucnost.

Věra Štechrová, zuj Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme