‚Svěží‘ první měsíc předsednictví. V unii je cítit úleva, že Češi dojednali i problematický bod jako plyn

Uplynul měsíc od chvíle, kdy se Česko posadilo do čela vyjednávacího stolu v Radě Evropské unie. Během té doby ukázalo, že není „africký bobový tým“ a dokáže vyjednat i zásadní věc, jako je dohoda o plynu. Ministr Mikuláš Bek (STAN) za úspěch považuje také to, že je české předsednictví v evropském kontextu vnímáno s jakousi „úlevou“. Že i malá země může dobře odvést svou práci. Nicméně jak sám připouští, podzimní část bude daleko složitější.

Analýza Praha Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

image_from_ios_3_220615-173440_ind.jpg

Jak si vedou Češi po prvním měsíci předsednictví? | Foto: René Volfík | Zdroj: Český rozhlas

Česko si vede až překvapivě velmi dobře, sdílí své dojmy z prvního předsednického měsíce politolog Petr Kaniok z Masarykovy univerzity. „Nestala se žádná katastrofa nebo přešlap. Hlavně z pohledu úřadů ministrů panovaly obavy, jak to zvládnou jazykově nebo se svou znalostí reálií EU a zákulisního vyjednávání. Ale myslím, že to funguje dobře. Do značné míry je to ale díky tomu, jak funguje státní aparát,“ popisuje pro server iROZHLAS.cz.

Politici i hráči v zákulisí. Poznejte 24 klíčových osobností pro české předsednictví

Číst článek

Odkazuje přitom na úředníky, kteří se starají o chod předsednictví. „Ukázalo se, jak důležité je mít na Stálém zastoupení schopné lidi. V tomto máme výhodu, že je na pozicích řada zkušených diplomatů, někteří z nich zažili už minulé předsednictví v roce 2009 a je vidět, že to zúročili,“ míní Kaniok.

Pozadu ale nezůstávají ani politici. Podle odborníka na evropskou integraci Kanioka se ukazuje, že složky zodpovědné za předsednictví spolu dobře komunikují. Což si pochvaluje také ministr pro evropské záležitosti Mikuláš Bek (STAN). „Pozitivní je, že nám funguje logistika akcí. Zatím jsme nenarazili na žádné technické nebo organizační potíže,“ říká.

„Začátek předsednictví nebyl propadák. Nevyvolalo to negativní reakce,“ komentuje Nikola Hořejš z agentury STEM. Žádné výrazné posunutí ve vnímání Evropské unie se ale nekonalo. „Příznivci byli na předsednictví optimisticky naladění. Odpůrce naopak nezajímá nebo se mu nevěnují,“ doplňuje.

Plyn byl hlavním tématem prvního předsednického měsíce. Představoval prioritu jak pro české domácnosti, tak pro unii jako celek. Což z průzkumů veřejného mínění vyplývá, že nahrává zájmu o předsednictví? „Více lidí ho pokládá za užitečnější,“ vysvětluje Hořejš. Řešit v EU sociální dopady krize v energetice chce po vládě 79 procent obyvatel, vyplývá z posledního výzkumu STEM. Ten sice agentura realizovala ještě před samotným startem předsednictví, podle odborníků je to ale odraz současného postoje obyvatel.

Plyn jako vlajková loď

Česko dokáže vyprodukovat zhruba dvě procenta své roční spotřeby plynu, zbylých 98 procent musí dovážet. Proto bylo téma plynové závislosti zásadní. V kontextu současné války na Ukrajině pak také z toho důvodu, že se jedná o téměř stoprocentní závislost na ruském plynu.

Detailně se tím zabývá studie Institutu pro evropskou politiku EUROPEUM.

To by se mělo změnit. Tuzemská vláda hledá způsoby, jak získat zdroje. Vyjednává například o kapacitách LNG terminálu v Nizozemsku, které by mohly pokrýt třetinu roční spotřeby Česka. Tématu jsme se blíže věnovali v podcastu Bruselské chlebíčky.

„Došlo k situaci, že náš vlastní státní zájem na snižování závislosti na Rusku se zároveň dostal jako jasná priorita do popředí pro celou Evropskou unii,“ vyzdvihuje Michal Hrubý z think-tanku EUROPEUM. Pro české předsednické reprezentanty je to tím pádem ideální výchozí pozice. Hájí „české“ zájmy, přestože by si měli v rámci předsednictví udržovat nezávislou pozici a měli by zprostředkovávat dialog, jenže nyní se priority protnuly.

České zásobníky zemního plynu mají maximální kapacitu až 3,5 miliardy m3. Aktuálně jsou naplněny zhruba z 80 procent. Technicky však těžba plynu ze zásobníků může být složitá, pokud objem klesne pod 30 procent.

Členské státy se během „mission impossible“ – jak dohodu označil server Politico – shodly na omezení průměrné roční spotřeby o 15 procent. „Západní tisk nás bral jako ‚africký bobový tým‘, tak to, že jsme zvládli vyjednávání o plynu, znamená dobrou zprávu pro české předsednictví a jeho reputaci,“ komentoval Hořejš. Rozhodnutí navíc získalo až nečekanou podporu. Pro bylo 26 zemí, pouze Maďarsko hlasovalo proti.

Odborník na evropskou integraci zdůrazňuje, že česká reprezentace musela složitě vyjednávat. „Hlavně státy jižní Evropy byly zpočátku proti. V úvodu jasně deklarovaly, že žádnou solidaritu nechtějí. České republice se v tomto opravdu povedl majstrštyk,“ říká Kaniok.

🔋 #TTE Energy | 👏 This was not a Mission Impossible! Ministers have reached a political agreement on gas demand reduction ahead of the upcoming winter.

#EU2022CZ

12:00 – 26. 07. 2022

243 702

Velký díl na konečné dohodě měl Jaroslav Zajíček jakožto velvyslanec České republiky ve výboru stálých zástupců členských států EU (COREPER I.). Ten v pondělních Dvaceti minutách Radiožurnálu poznamenal, že to vzal jako jasný úkol. Jakožto předsednická země nechtěl se svým týmem dosáhnout jen ledajakého ujednání, chtěli podepsat usnesení s co možná největší podporou.

Ze své pozice má diplomat za úkol připravit prostor pro finální dohodu na ministerské úrovni, v tomto případě pro ministra průmyslu Jozefa Síkelu (za STAN). Zajíček popisuje zákulisí jako velmi emotivní. V nadsázce říká: „Těhle šest dnů vstoupí do historie. Dělal jsem si poznámky a až budou posmrtně vydány moje memoáry, tohle bude důležité místo.“

Ministr Bek to pro iROZHLAS.cz komentuje slovy, že nalezení shody jde ruku v ruce s „pozitivním trendem“, který se vláda Petra Fialy (ODS) snažila od začátku prosazovat. „Vědomě se snažíme přesvědčovat naše partnery, používat argumenty. Nestavět je před ultimáta či veta,“ doplňuje. Z jeho pohledu tedy styl jednání, kterým se dosud české předsednictví prezentovalo, funguje.

Dohoda o plynu by tak mohla být „odrazovým můstkem“, díky kterému se bude česká veřejnost více zajímat o dění v unii. Výzkumník Hořejš zmiňuje hypotézu, se kterou agentura STEM pracovala na začátku předsednictví: v jeho důsledku naroste podpora EU o deset procent na zhruba 60 procent. Pomoci by tomu mohl právě dojednaný plyn. „Na základě toho může mnoho lidí pochopit, že nám je EU k něčemu. Není to jen zlý Brusel nebo setkávání lidí v dobře padnoucích oblecích,“ vykresluje.

Báze dobrovolnosti

Jádrem klíčové dohody je dobrovolné snižování roční spotřeby, zdůrazňuje tisková zpráva po ukončení jednání Rady EU. Jednou z podmínek je také fixace na určité období – to začíná srpnem a končí březnem příštího roku. „Jedná se o nezávazný cíl. Většina členských států v tuto chvíli podniká spousty kroků – přestože je to dobrovolné – aby těchto nebo vyšších úspor bylo dosaženo,“ zmiňuje pozice analytik z EUROPEA.

Státy Evropské unie se shodly na pravidlech omezení spotřeby zemního plynu, zahrnují i dobrovolné úspory

Číst článek

Každý stát si to bude hlídat sám. Povinnost a vymahatelnost dodržování dohody o snižování spotřeby by nastala až v případě, že by se toto opatření ukázalo jako neefektivní.

„Je to situace, do které bychom se museli dostat až pod vlivem oslabení dalších dodávek zemního plynu. V tuto chvíli platí, že je to na dobrovolné bázi,“ zdůrazňuje Hrubý s tím, že tím pádem nikdo nikomu nic nediktuje ani nepřikazuje.

Přezkoumání funkčnosti přijatých opatření ale bude podle něj nutné. Až zima ukáže, zda byla dostatečná. Hořejš upozorňuje, že právě v období plných dopadů energetické krize se projeví, zda a nakolik bylo kladné hodnocení českého počínání v této oblasti oprávněné.

Plynová solidarita je totiž v evropském prostřední něco zcela nepoznaného. „Může se ukázat, že se nepodaří naplnit očekávání, které z toho česká veřejnost nyní má,“ komentuje výzkumník STEM.

Další jasný termín, kdy se členské státy ke spotřebě zemního plynu vrátí, je stanoven na květen. Tehdy se mají domluvit na případném znovuzavedení tohoto opatření na následující sezonu.

Co dalšího se během prvního měsíce předsednictví stalo?

  • Sankce proti Rusku – Česko úspěšně dovedlo ke konci debatu ohledně sedmého sankčního balíčku. Rozšířená opatření obsahují mimo jiné zákaz dovozu zlata ruského původu včetně šperků do EU, zmrazení aktiv banky Sberbank nebo další sankce vůči jednotlivcům a subjektům, kteří aktivně podporují ruskou agresi.
  • Finanční podpora Ukrajiny – Členské státy schválily dalších 500 milionů eur, které uvolní z Evropského mírového nástroje. Podporu tak navýšily na 2,5 miliardy eur.
  • Přístupová jednání se Severní Makedonií a Albánií – Cesta do evropského společenství se oběma zemím otevřela po letech čekání. Podařilo se to během mezivládní konference, které Česko předsedalo
  • Chorvatsko a euro – Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) za Radu EU podepsal finální souhlas k přistoupení Chorvatska do eurozóny. Měnu v současnosti používá 19 členských států, v zemi u Jadranu se jí začne platit od ledna.

Slabiny předsednictví

České předsednictví se koná během neustávající války na Ukrajině. A je kvůli tomu uzpůsobena agenda. Podzimní měsíce určí další vývoj a postoj veřejnosti k reprezentaci v unijních institucích.

„Myslím si, že minimálně jedna věc není zvládnuta dokonale – a je to chyba české vlády – že předsednictví dostatečně nekomunikuje. Je to jedinečný nástroj a zkušenost, která by mohla zpopularizovat evropskou integraci. Navíc Česko zatím má čím se chlubit,“ domnívá se politolog Kaniok.

Potvrzuje se z jeho pohledu něco, co bylo evidentní už v době příprav. A sice že „domácí dimenze není v centru zájmu a vláda ji do značné míry ignoruje“.

Šéfové Evropy? Reklamu na předsednictví vláda nedělá i kvůli Mafře, upozorňuje analytik

Číst článek

Z dat, která agentura STEM sdružuje, podle Hořejše navíc vyplývá, že v Česku chybí dlouhodobá vize pro evropskou politiku. „Obecně chybí lepší vysvětlení zastřešující myšlenky, jakou Evropu chceme,“ přibližuje a dodává, že lidi zajímá funkčnost a mechanismy unijního aparátu.

To se ale více zdráhá vysvětlovat ministr Bek. Předsednictví je podle něj rutinní. Vnímá ho jako instrument, který se v rámci Rady EU střídá v pravidelných cyklech, a není tedy z jeho pohledu nutné toto více prezentovat. Argumentuje také finanční stránkou věci.

„Za situace, kdy by vláda měla šetřit, a když už má nějaké prostředky, měla by je využít k investici do zásadních věcí, tak dělat komunikační kampaň, která by za pomoci billboardů nebo reklamy na internetu upozorňovala, že se tady sešlo 27 ministrů – upřímně si myslím, že by to bylo kontraproduktivní,“ hájí se.

Komunikace pro koho?

Bek nicméně kvituje zájem o „hmatatelné výsledky“ v podobě přijetí plynové dohody nebo rozproudění debaty kolem případného zavedení eura. Dodává, že chce, aby se informace šířily co možná nejvíce a měly širší zásah veřejnosti.

Nicméně si je vědom toho, že pro lidi, kteří se normálně o záležitosti EU příliš nezajímají, je žádoucí, aby to byla sdělení spojená s jejich každodenním životem. „Potřebujeme ukázat fungování unie přirozeně,“ říká.

K prezentaci práce jednotlivých ministrů a představování projednávané agendy dochází třeba na sociálních sítích. České předsednictví ale je na svých účtech sdílí i odlehčenou formu diplomacie. Například vytvořili playlist písniček nebo přidávají recepty na tradiční tuzemská jídla.

Expert z Masarykovy univerzity však soudí, že se jedná spíše o zpřístupnění Česka směrem k evropské veřejnosti. Komunikace, která by se zaměřovala na české občany, ale chybí, přestože má podle Kanioka větší potenciál.

„Je to chyba, protože si předsednictví vede dobře, je svěží a je to něco, na co by současná politická reprezentace mohla být hrdá a dělat to lépe,“ uzavírá pro iROZHLAS.cz a doufá ve zlepšení v následujících pěti měsících.

Anna Urbanová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme