Tečka za stíháním ‚skoro‘ primátora Svobody. Co stojí v rozsudku, který po 8 letech uzavřel kauzu opencard
Je favoritem na post primátora Prahy. Bohuslav Svoboda z ODS se ale teprve na konci letošního června zbavil nepříjemné záležitosti spadající do jeho předchozího působení na magistrátu. Osvobozující rozsudek v kauze opencard, na který čekal jako poslední z obžalovaných, přišel po dlouhých osmi letech letos v červnu. Jeho písemnou verzi nyní iROZHLAS.cz prostudoval. Z čeho byl původně exprimátor obviněn? A proč jej soud nakonec očistil?
„Nejzásadnější vady napadeného rozsudku, v jejichž důsledku nebylo možné přijmout jeho následné skutkové ani právní závěry, spočívaly v tom, že soud I. stupně dezinterpretoval obsah některých, pro skutkové i právní závěry významných důkazů.“
Kandidátem za ANO na pražského primátora je Patrik Nacher. Bojovat bude s Hřibem i Svobodou
Číst článek
Takto začíná v rozsudku zdůvodňovat své rozhodnutí zprostit Bohuslava Svobodu obžaloby předseda senátu Vrchního soudu v Praze Radek Hartmann v takzvané kauze opencard. Ten se s celou věcí, která se v případě svobody táhla osm let, vypořádal na jedenácti stránkách.
V případu čelilo stíhání několik někdejších představitelů hlavního města včetně Svobodova nástupce, někdejšího primátora Tomáše Hudečka (TOP 09), a to kvůli tomu, že dali v roce 2012 takzvaně z ruky veřejnou zakázku na poskytování podpory opencard firmě Haguess, která byla vlastníkem práv ke kartě.
Opencard byl systém multifunkční čipové karty pro obyvatele i návštěvníky Prahy, kterou magistrát zaváděl postupně od roku 2006 v éře Pavla Béma (ODS). Koncem roku 2009 bylo držiteli karet téměř 400 tisíc lidí a metropole do systému pumpovala stamiliony.
S provozem karty byla ale spojena řada problémů a magistrát od ní nakonec upustil. Začátkem roku 2016 začalo místo ní město vydávat kartu Lítačka. Opencard se nevystavuje od roku 2016 a všechny vydané karty pozbyly platnosti k únoru 2020.
Právní expertizy
Předseda senátu v rozsudku popisuje, že Svoboda, Hudeček, bývalý pražský radní Josef Nosek, někdejší šéf magistrátních informatiků Jan Teska i bývalá radní hlavního města Eva Vorlíčková velmi dobře věděli, že uzavírají smlouvu přesahující 73 milionů korun napřímo, aniž by dali šanci jiným firmám. Ale že neměli jinou možnost.
Bývalí radní Hudeček a Vorlíčková žádají od státu odškodnění za opencard
Číst článek
„Obžalovaní radní sice skutečně rozhodovali s vědomím, že zvolený druh výběrového řízení, tedy jednací řízení bez uveřejnění, neumožňuje účast v něm nikomu jinému než společnosti Haguess, avšak činili tak na podkladě právních analýz, podpořených odbornými stanovisky z oblasti IT,“ stojí v rozsudku.
Expertizy, které měli tehdy radní a úředníci v ruce, poukazovaly na to, že město je vázáno licencemi pro možnost řádného výkonu požadované podpory. A jejich oprávněným držitelem byla výhradně firma Haguess.
„To mělo zakládat stav exkluzivity pro tuto společnost, umožňující zadat danou veřejnou zakázku výlučně jí,“ píše předseda senátu soudu. Tehdejší představitelé magistrátu, kteří později stanuli v lavicích obžalovaných, tak museli navázat na práci svých předchůdců. Počátky opencard spadaly do období působení primátora Béma.
Pasáž z rozhovoru s Bohuslavem Svobodou z roku 2013:
Martin Veselovský, moderátor:
Jak se cítíte, když vám, pane primátore, třeba skrze média bývalý primátor hlavního města Prahy Pavel Bém, shodou okolností také člen Občanské demokratické strany, v podstatě vzkazuje, že on by takovou chybu neudělal a vlastně se vám tak trochu směje,
Bohuslav SVOBODA, primátor hlavního města Prahy /ODS/:
To je chvíle, kdy se směju také já, protože je skutečně úsměvné, když někdo zapálí dům, pak tam stojí a dívá se na hasiče a křičí: "Špatně hasíte!" To je úplně stejný příběh.
Podle předsedy senátu tak Svoboda, Hudeček a další radní jednali na základě podkladů: „Je tak nepochybné, že (…) neměli žádný důvod pro zpochybnění právního stanoviska, jež bylo vtěleno mezi materiály předkládané v rámci tisku k hlasování do rady, když navíc toto zcela korespondovalo i s předchozími odbornými stanovisky, která byla k dané materii v průběhu doby zaujímána.“
Žalobkyně a soudce
Nikdo z obžalovaných včetně kandidáta na nového primátora Prahy Bohuslava Svobody se tak podle pražského vrchního soudu trestného činu nedopustili. „Podle skutkových zjištění soudu v již skončené trestní věci však nebylo prokázáno, že by se tak tomu stalo s vědomím obžalovaných, tedy že by kdokoliv z obžalovaných jednal v rozporu s příslušnými ustanoveními zákona o veřejných zakázkách, či za vědomého porušení povinností, jak je obžaloba specifikovala,“ uzavírá v rozsudku.
Dozvuk kauzy opencard: šéf soudu svědčil na Sotolářově svatbě, v kárném řízení navrhl mírný trest
Číst článek
Ostatní si tento verdikt vyslechli už před dvěma lety. Svoboda měl jako poslanec imunitu, a tak nejdříve čekal, až mu skončí mandát, po svém loňském znovuzvolení pak požádal sněmovnu o vydání ke stíhání.
Pražský městský soud obžalované nejprve dvakrát shledal vinnými. Osvobozující rozsudek si vyslechli až po změně státní zástupkyně a soudce.
Původní soudce Alexander Sotolář čelil kvůli kauze kárným žalobám za zkreslení protokolů z hlavního líčení. Jak překrucoval výpovědi svědků i obžalovaných, popsal v minulosti server iROZHLAS.cz ZDE. Kárný senát Nejvyššího správního soudu jej v roce 2020 odvolal z funkce předsedy senátu Městského soudu v Praze, talár mu však ponechal.
Původní dozorová státní zástupkyně Dagmar Máchová je pak v kauze Bereta stíhána za zneužití pravomoci, podezřelá je z vynášení informací.
Následuje anonymizovaný rozsudek:
