Cukrovka prvního stupně a sport? Patnáctiletý cyklista Hladík konec kariéry odmítl

Patnáctiletý Josef Hladík pochází ze sportovní rodiny. Odmalička se věnoval různým sportům - například lyžím, plavání, hokeji, tenisu, badmintonu, florbalu a především kolu. Nedávno se ale od lékařů dozvěděl zprávu, kvůli níž by se mnozí jeho vrstevníci zhroutili. Diagnostikovali mu cukrovku prvního stupně.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Josef Hladík mladší se věnuje sportu od malička

Josef Hladík mladší se věnuje sportu od malička | Foto: Pavel Petr | Zdroj: Český rozhlas

„Strašně jsem zhubnul, pořád jsem pil a chodil na záchod a bylo to takové nezvyklé. Samozřejmě mi to vrtalo hlavou. Doktorka mi řekla, že nemůžu vrcholově sportovat. Odpověděl jsem, že to je nesmysl, že sportovat budu. Nebral jsem to jako nemoc, ale jako součást života a s tím nic neudělám,“ popisoval patnáctiletý Josef Hladík reprezentující barvy cyklistické stáje IVAR CS Autor Team.

Vyrůstal ve sportovním prostředí. Tatínek Josef je bývalý hokejista, cyklista a teď trenér. Maminka Jana Hladíková se stala republikovou šampionkou na horském, silničním i cyklokrosovém kole. Ona především musela vzít informaci o synově nemoci jako realitu:

Přehrát

00:00 / 00:00

„Mám odvážená jídla a musím jíst pravidelně. Naštěstí jsem se nemusel vzdát žádného extra oblíbeného jídla, protože nemám rád sladké,“ říká cyklista Hladík

„Nám už to říkala švagrová: 'Jani nám se to nezdá, to je nějaké divné, aby takhle hubnul.' Já vždycky všechno řeším až když je krize a do té doby říkám, že to nějak dopadne. A ve chvíli, kdy jsme změřili 31, tak bylo jasné, že to tam je.“

Na mysli měla hladinu cukru. Přesto prý rodina patří k těm šťastnějším. Nezažili žádné kóma nebo krizový stav. Závodník startující v terénu mezi kadety nikdy nezkolaboval. Na druhou stranu o cukrovce prvního stupně neměla prakticky žádné informace. Ty první získané z internetu byly spíš deprimující.

„I v nemocnici neřeknou: Jasně, může vrcholově sportovat, to není žádný problém. Mám pocit, že s dětskou cukrovkou jsou v České republice zatím malé zkušenosti a ještě ve spojení s vrcholovým sportem. Cukrovka prvního typu je něco jiného než u druhého typu, kde se sport doporučuje.“

Josef Hladík mladší spolu s otcem Josefem a maminkou Janou | Foto: Pavel Petr

„Postupem času, kdy jsem zjistil, že se s tím dá sportovat a existuje i profesionální cyklistický tým, kde všichni sportovci mají cukrovku, tak jsem věděl, že se s tím nějak popere a nějak to zvládne,“ vložil se do povídání tatínek Josef Hladík.

Pokračovatel rodu to zvládá výtečně. Možná líp než jeho rodiče. Pravidla, která musí dodržovat, vzal za svá. Změnil jídelníček a také pitný režim:

„Nemůžu pít nic sladkého, záleží, co je to za cukry. Mám odvážená jídla a musím jíst pravidelně. Naštěstí jsem se nemusel vzdát žádného extra oblíbeného jídla, protože nemám rád sladké - zákusky a různé dortíčky.“

Boj s cukrovkou ho vlastně motivuje. Nejen svým vrstevníkům by rád ukázal, že toto onemocnění nemusí znamenat konec sportovní kariéry. Naopak je může nakopnout a mohou třeba přemýšlet o tom, že vyhrají domácí cyklokrosový pohár nebo mistrovský titul.

„Určit až budu starší, tak bych chtěl dokázat těm ostatním, že když mají cukrovku, tak nad tím nemusí věšet hlavu a můžou žít dál.“

Pavel Petr, Nikola Šrámková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme