Házenkářskými talenty roku 2016 jsou Kovářová a pokračovatel rodu Tonarů Jakub

Dlouhých třicet let čeká česká házená na medaili z vrcholné akce - mistrovství světa, Evropy, nebo olympiády. Naposledy slavily v roce 1986 házenkářky, to když na světovém šampionátu v Nizozemsku braly stříbro. Od té doby nic, přitom talentovaní hráči nám nechybí. Do Chebu na galavečer házené jich dorazilo hned několik.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Házená (ilustr. obr.) | Foto: Fotobanka Stock.xchng

„Musím poděkovat bráchovi, kdy se tak trošku o mě postaral, že mě uklidňoval. Takovou tu extraligovou atmosféru jsem tolik nenasál. Teď na podzim jsem dostal při zranění Milana Škvařila šanci, kdy jsem odehrál trošku větší porci minut,“ ohlížel se zpět za uplynulými měsíci pokračovatel házenkářského rodu Tonarů Jakub.

Plzeňská spojka to přitom právě kvůli dvěma slavným Michalům tátovi a bratrovi nemá vůbec jednoduché. Základ ale je, navíc kromě talentu zdobí Jakuba Tonara i skromnost.

Přehrát

00:00 / 00:00

Házenkářskými talenty roku 2016 jsou Sára Kovářová z Mostu a také pokračovatel plzeňského házenkářského rodu Tonarů Jakub

„Brácha je dobrý, u mě uvidíme, jak to bude v budoucnu. Samozřejmě porovnávat mě s tátou, to si myslím, že jsem ještě malé pivo, to si neodvážím říct. Dokázal toho poměrně víc, ale chci být nohama na zemi a vyhrát se v Plzni.“

I házenkářky mají svoji nejnadějnější hráčku - Sáru Kovářovou. Do házené se zamilovala v Písku, kde také vyrostla v hvězdu a obávanou střelkyni. Chtěla-li ovšem i nadále růst, musela vyměnit dres Písku za ten mostecký. Najednou byla řada věcí jinak.

„Tam už jsou všechny střelkyně, je to o něčem jiném. Mám tu úlohu úplně jinou, než jsem měla v Písku. Tam jsem byla vyloženě já ta střelkyně a tady je spousta hráček, takže já přebírám zkušenosti od starších a pořád se mám co učit. Chtěla bych lepší rychlost a obrana je také moje slabá stránka,“ říká Kovářová.

Házenkář roku: Štochl děkoval z obrazovky, oceněná Knedlíková se lépe cítí na palubovce než v šatech

Číst článek

Podobně talentovaných hráček a hráčů je určitě víc, ale ne tolik, abychom nemuseli mít o budoucnost české házené strach. I proto se na začátku příštího roku rozběhne nový projekt, cosi na způsob akademií, jak vysvětluje prezident Českého svazu házené Radek Bendl.

„Začneme s takzvanými tréninkovými centry mládeže, které budou směřované na věkovou úroveň patnáct až devatenáct let. Budeme se snažit mít co nejvíc klubů, které se budou věnovat této věkové kategorii, protože tam je ten zlom, kde nejvíc ztrácíme a kde neumíme hráče u házené udržet. To nás čeká v příštím roce, vypadá to, že finanční prostředky na to budou v rámci dotačních titulů ministerstva, takže to nám pomůže, abychom se tím mohli zabývat,“ uzavírá s nadějí první muž české házené Radek Bendl.

Jan Markup Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější:

Nejčtenější na Facebooku

Nejčtenější na Twitteru