Profilicenci může studovat minimum trenérů, kluby nedostatek obchází

Nejvyšší trenérské licence jsou v českém fotbale stále žádanějším zbožím a dvojnásob to možná platí v aktuálním ligovém ročníku. Vždyť už třináctkrát kluby měnily kouče a najít okamžitě nového s potřebným vzděláním se někde ani nepodařilo.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Ilustrační foto | Foto: Reuters

Někde se tím netají, jinde si počínají opatrněji. Někde žádají o výjimky, jinde vytvářejí role poradců či mentorů. Vyřešit problém s hlavním trenérem bez nejvyšší licence zkoušejí kluby různě, a ne pokaždé vyberou tu optimální cestu.

Třeba na Spartě na podzim zazářil úspěšný mládežnický kouč David Holoubek. Svými výsledky u ligového áčka si řekl o šanci prodloužit záskok v delší období. Jenže neměl potřebné vzdělání, podzimní výjimka mu skončila a tak jej dále "přikrýval" sportovní ředitel Tomáš Požár, který takzvanou profilicenci UEFA měl. Jak známo, po několika jarních nezdarech skončili jako trenéři u týmu dospělých oba.

„S Davidem Holoubkem to bylo samozřejmě složitější, protože měl být hlavním trenérem. Jenže je tam možnost klubu mít toho trenéra na přechodnou dobu, která trvá až šedesát dní, Sparta se ji samozřejmě snažila využít a zároveň řešila koho. Co se týká dalších lidí, tak to je vždycky na pomezí toho, co jde a nejde, ač se na veřejnost dostane třeba jiná zpráva, než ta realita je,“ naráží vedoucí trenérsko-metodického úseku fotbalové asociace Antonín Plachý na různá řešení klubů.

Přehrát

00:00 / 00:00

V českém profesionálním fotbale se tu a tam objeví trenéři bez nejvyšší profilicence

Třeba před časem vedl druholigové Znojmo Radim Kučera, i když už studoval profilicenci, výjimku nedostal, a tak musel klub přizvat jako poradce zkušeného Petra Uličného, který podmínky splňoval. Jiná situace nastala teď v Plzni, kde zbyli na lavičce po odvolaném Romanu Pivarníkovi asistenti. Ten s nejvyšší trenérskou třídou Zdeněk Bečka se posunul výš na místo hlavního kouče a Pavel Horváth, byť má zásadní slovo, vystupuje nadále jako asistent.

„Pavel Horváth má A licenci, má asi sto padesát ligových startů, což je minimum, které mít musí, což on má samozřejmě víc. Tím pádem se může stát oficiálně asistentem trenéra s tím, že se dostane na nejbližší profilicenci, takže tam je to v pořádku.“ Právě bývalí úspěšní hráči to tak mají se získáním nejvyšších trenérských tříd jednodušší. A možná i se zvládnutím studia, které trvá i s příjímacím řízením dva roky.

„Když jsme studovali my, tak mi to přišlo spíš důležité po formální stránce, než po obsahové. Ale co pro mě bylo největším přínosem, bylo nás tam asi přes dvacet a z toho bylo asi patnáct bývalých reprezentantů. Po studiu jsme šli na pivo a bavili jsme se o fotbale. Spousta kluků hrála v různých zahraničních klubech, poznala různé trenéry, různé způsoby řešení. To když jsme tam diskutovali, tak to bych řekl, že mi dalo nejvíc,“ vzpomíná současný kouč Bohemians Martin Hašek.

Profilicenci si dělal už dříve a možná, že se toho za tu dobu i dost změnilo. Stejné je ale to, že je o studium velký zájem a zdaleka ne na každého se dostane. Vždyť šanci mají v daném cyklu pokaždé jen dvě desítky trenérů. „Profilicence se otevírá v podstatě každé dva roky, někdy to vyjde i delší. Dva roky jsou určené UEFA, my si ji nemůžeme jen tak otevřít každý rok a ani by to nešlo časově,“ dodává svazový metodik Antonín Plachý.

Jaroslav Plašil, NŠ . Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme