Rio po hrách: Bazény rozmontovali, Maracaná polyká peníze, vesnice chátrá

Sedm měsíců po skončení olympijských her v Riu vydal Mezinárodní olympijský výbor sérii materiálů, jak událost prospěla městu i celé Brazílii. Vedle výčtu povedených projektů ale „zapomíná“ na chátrající sportoviště, soudy okolo předražené rekonstrukce stadionu Maracaná i opuštěnou olympijskou vesnici.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Olympijská vesnice stála v přepočtu 37 miliard korun, není ale zcela připravena | Foto: Reuters

Aby fotbalový klub Flamengo mohl zahájit nový ročník Copa Libertadores na Maracaná, musel ze svého rozpočtu investovat v přepočtu asi milion amerických dolarů. Ikonický stadion totiž po měsících zanedbávání připomínal ruinu.

Stovky vytrhaných sedaček, ukradené televizní obrazovky, trávník poškozený nedbalou péčí. Dodavatel elektřiny na stadionu navíc kvůli nezaplaceným fakturám vypnul proud a město se soudí s pořadateli loňských her, že nepředali stadion v původním stavu.

Audit ukázal, že rekonstrukce stadionu stála půl miliardy dolarů, více než dvojnásobek oproti původnímu rozpočtu. Pronájem jeřábů byl fakturován dvakrát, cement se kupoval za trojnásobek cen na trhu, to vše v době, kdy Brazílie procházela největší hospodářskou krizí od roku 1930.

Hodně projektů se povedlo, říká MOV

Mezinárodní olympijský výbor ve svých analýzách ukazuje, že jiné projekty zaměřené na udržitelnost sportovišť po akci se povedly. Některá sportoviště byla plánována jako dočasné, pět tréninkových bazénů už je demontováno a slouží veřejnosti po celé Brazílii, materiál z haly na házenou poslouží ke stavbě čtyř škol.

Demontáž hlavního centra vodních sportů se ale zasekla. Bazén nechvalně proslulý zelenou vodou je nyní prázdný a chátrá. Na své využití čekají i vysílací středisko a presscentrum, ze kterých bych snad v budoucnu měly být kanceláře. Záleží však na rozhodnutí a možnostech soukromých majitelů.

Tisíce pracovních míst i prázdných bytů

Celkové investice do akce ze soukromých a státních zdrojů činily zhruba 12 miliard dolarů. (V dnešním kurzu cca 300 miliard korun), což je sice srovnatelná částka s hrami v Londýně a násobně nižší, než u megalomanských projektů v Pekingu či Soči, komentátoři ale upozorňují jak na překročení rozpočtu, tak na nevhodné načasování několika obrovských akcí vzhledem k ekonomické situaci.

Město za tu cenu získalo kromě sportovišť i další občanskou vybavenost. Díky olympijským hrám je veřejná doprava dostupná 63 procentům populace v Riu, zatímco v roce 2006 to bylo pouze 18 procent lidí.

V Riu vyrostlo na 70 nových hotelů a do turismu se investovalo zhruba 40 miliard korun. Díky tomu má novou práci na 16 tisíc lidí. Do Ria loni přicestovalo celkem 6,6 milionů zahraničních turistů, což je pětiprocentní nárůst oproti roku 2015.

Problém by ovšem nastal, kdyby měly hotely podobnou obsazenost jako olympijská vesnice. na místě favely Vila Autódromo vyrostlo 31 nových budov, ze kterých si po hrách měly stát apartmány pro bohatší klientelu. Jenže doposud se podařilo prodat jen asi desetinu z nich a návštěvníci olympijskou vesnici označují za „město duchů.“ Úřady nyní jednají o tom, že se z ubytování sportovců stanou levné pronájmy pro vládní zaměstnance.

Vojtěch Man Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější:

Nejčtenější na Facebooku

Nejčtenější na Twitteru