Bahenní sopky, rašeliniště. Rezervace Soos u Františkových Lázní přiláká ročně desítky tisíc lidí

Vzácné rostliny a živočichové, rašeliniště, bahenní sopky - to vše nabízí národní přírodní rezervace Soos u Františkových Lázní. Prohlídka vyschlého solného jezera každý rok přiláká desítky tisíc návštěvníků. Nabízí se jim pohled i na takzvané bahenní sopky, které bublají, syčí a výrazně zapáchají. Lidé mohou ochutnat i železité minerální prameny.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Foto: Wikimedia Commons, Walter J. Pilsak

V dnešní době je všude v rezervaci bažina, před desítkami tisíc let tady bylo dno solného jezera. „Hloubka jezera byla sedm a půl metru,“ vysvětluje správce rezervace Soos Karel Brož.

„Tato pestrobarevná měsíční krajina je právě to obnažené ložisko křemeliny. Má tak vysoký obsah soli z minerálních pramenů, že na něm neroste žádné rostlinstvo. Citlivější pokožku by to snad dokázalo i poleptat,“ popisuje Brož.

Jedním z nejzajímavějších atrakcí je Císařský pramen. „Na Soosu je nejteplejším vývěrem Chebské pánve. Má stálou teplotu 18 stupňů. Vzniká v bývalém magmatickém krbu v kilometrových hloubkách. Voda má vysoký obsah železa. Je to velice dobrá voda, osvěžující,“ popsal Brož. Pramen je trochu cítit jako zkažená vejce. „Část z těch plynů, které se tady uvolňují, je sirovodík. Takže to zkažená vejce musí připomínat,“ dodal.

Dalším zajímavým úkazem jsou takzvané mofetty, tedy bahenní sopky. „Toto místo se jmenuje Vysoké mofettové pole, převažuje tu oxid uhličitý, který se uvolňuje někde v kilometrových hloubkách magmatického krbu.“ Plyn není jedovatý, je pouze dusivý. „Je ale také mnohem těžší než vzduch, takže při zemi odtéká, až se zředí do nějaké neškodné koncentrace,“ dodal Brož.

„Pokud někdo z návštěvníků má zájem, může vyzkoušet účinky oxidu uhličitého. Tady v rezervaci máme místa, kterým říkáme Ptačí hřbitov. Pokud nějací ptáčci přiletí, že se chtějí napít vody, tak je plyn zadusí a zůstanou tam. Chodí tam liška, která mrtvolky vybírá jako svoji potravu a tu to nikdy nezadusilo,“ řekl na závěr Brož.

V minulosti se v místě, kde bublají bahenní sopky, těžila rašelina. Poslední vagon s rašelinou odtud odjel v roce 1963. O rok později se stala unikátní lokalita přírodní rezervací.

03823639.jpeg
Přírodní rezervace Soos, bahenní sopky
03823640.jpeg
Přírodní rezervace Soos, Císařský pramen
03823638.jpeg
Přírodní rezervace Soos, bahenní sopky

Andrea Štromajerová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější:

Nejčtenější na Facebooku

Nejčtenější na Twitteru