‚Prokletý‘ přívoz v Dolním Žlebu na Děčínsku znovu funguje. I v mrazech
Prokletým označují lidé v Dolním Žlebu na Děčínsku přívoz přes Labe, který teď znovu začal fungovat. Radnice nechala prám opravit po vážné nehodě, kdy se utrhl i s nákladním autem. Obec navíc dlouho hledala převozníka, dva předčasně zemřeli a třetí se málem utopil.
Teploměr ukazuje tři stupně pod nulou. Všude okolo je zhruba deset centimetrů sněhu, a po řece se přibližuje přívoz. Převáží jedno osobní auto a cesta mu trvá asi pět minut.
„Pojďte na prám,“ zve na projížďku třiasedmdesátiletý Jindřich Strausse, zatímco jeho nemluvný kolega otáčí velké kolo a připravuje prám k cestě na druhý břeh.
„Jako každý větrný mlýn má točný lopatky, takže využívá proudu a jede na druhou stranu,ů vysvětluje Strausse. Přes zimu je zde provoz nižší. V zimě převáží lidi, co bydlí v Dolním Žlebu. Turistů jen málo.
Na řece je logicky větší zima než na břehu, fouká tu ostrý studený vítr. Převozník má na sobě řadu vrstev teplého oblečení.
„Nejhorší počasí je, když je inverze. Představte si Českou kotlinu jako velký ďolík. V tom je studený vzduch a ten těžký vzduch tudy vytéká. To je docela silný, až nemůžeme jezdit,“ říká převozník.
Stojíme totiž v nejnižším místě České republiky. Po pár kilometrech řeka Labe překročí německé hranice. Převozník Jindřich Strausse tady i bojoval o život.
„Byla to moje hloupost. Prostě jsme tady měli ještě jednu loďku. Připlaval strom a hrozilo, že ji to převrhne. Takže jsem tam jel, jenže jsem se rozhodl, že tu loďku ještě vyberu. Se svojí loďkou jsme k ní přijel a najednou voda natlačila mojí loďku pod tamtu loďku a všechno se zvrhlo. Já jsem se bál, že mě voda stáhne pod ty klády a pod prám, takže jsem se nechtěl pustit té převrácené loďky. Volal jsem, až mě někdo zachránil,“ vypráví Strausse, který má svoji práci rád:
„Jsem důchodce a jsem rád, když převoz jezdí a lidi jsou spokojený.“
