Akce Olmütz 1813 přenese o víkendu Olomouc do dob napoleonských válek
Pokud máte rádi vojenskou historii a navíc to nebudete mít v sobotu daleko do Korunní pevnůstky v olomouckých Bezručových sadech, můžete se aspoň na chvíli vrátit do doby napoleonských válek. Budete svědky vojenskohistorické akce Olmütz 1813 a připomenete si události týkající se slavných bitev u Lipska, Chlumu či Drážďan.
Píše se rok 1813. V Evropě vrcholí napoleonské války. V této době už spíše prohry. Olomoucká císařskokrálovská hraniční pevnost je stále jednou z nejlépe vyzbrojených a postavených pevností se zhruba pěti tisíci dobře vycvičenými vojáky.
Do jednoho ale musí v tuto chvíli do pole - na spadnutí je totiž válka u Lipska i u Drážďan. Ve strážní službě je musí chtě nechtě nahradit tři tisícovky měšťanů, také studenti v akademické jednotce nebo myslivci. Někteří měšťané jsou skvěle vycvičení, jiní drží zbraň poprvé. Válečná napoleonská vřava postupuje totiž rychleji než se předpokládalo.
Reportáž o olomoucké Korunní pevnůstce a o akci, která se v ní chystá, natočila Blanka Mazalová
Právě tyto okamžiky si mohou Olomoučané připomenout v sobotu při ojedinělé vojensko-historické akci Olmütz 1813. V Korunní pevnůstce v centru Olomouce mohou na vlastní oči a v bezpečí pevnostních valů vidět krvavou bitvu u Lipska v malém.
Dokonalou iluzi dotvoří dusot vojenských koní, děla a dvě stovky vojenských nadšenců v historických kostýmech Rakušanů, Rusů, Francouzů i Prusů.
„Francouzi se budou bránit, zdi Korunní pevnůstky budou na pár okamžiků zdmi Lipska. Rakouská armáda a její spojenci budou nastupovat od parku. Po dobytí brány a hradeb se bitva přesune přímo před velký dělostřelecký sklad,“ popisuje Pavel Grenar, toho času francouzský voják.
Jan Juna jakožto rakouský pěšák se těší už na zasloužené vítězství v kruté zteči u Lipska. „Konečně porazíme francouzské vojsko, kdy od revolučních válech, zhruba od roku 1798 byla rakouská vítězství sporá. Konečně teď u Lipska dáme Francouzům na frak,“ doplňuje.
Ale zpátky do olomoucké pevnosti, která byla kromě skvělé vybavené spižírny a zbrojnice pro celé Rakousko i jedním z největších špitálů. Podle historika Jána Kadlece se tu ale smutné události střídaly s těmi radostnými.
„Přicházely sem kolony zajatců, nemocných. V jedné takové koloně bylo například i dva tisíce zajatců, většinou Francouzů. Ale byly tady i generálové. Lepší události byly ty, že Olomoucí projížděla elita – králové, císařové, carové. A například před bitvou u Slavkova se zde sešli rakouský císař a ruský car. Když takové události v Olomouci byly, tak to znamenalo velkou slávu,“ upřesňuje Kadlec.
Olomoučané byli ale při slavnostních špalírech a přehlídkách svědky i jedné historické události - prvního raně novověkého videomapingu - tři tisíce světel tehdy ozářily olomouckou radnici. Olomoučané tak alespoň na chvíli zažívali i v době válečných hrůz pocit, že jsou středem Evropy.
A ještě jedna zapomenutá událost z napoleonských válek. Olomoucká pevnost vždy odrazovala svou mohutností. Nejinak tomu bylo i po bitvě u Slavkova. Francouzi už neměli na dobývání Olomouce dost sil, se svou typickou nonšalancí se o to alespoň symbolicky pokusili.
„Oddíl asi 50 mužů zabouchal na Terezkou bránu a sdělil veliteli pevnosti, že se mají vzdát. Ten jim sdělil, že má deset tisíc mužů ve zbrani a že se nevzdají. Tak oni slušně poděkovali a odjeli.“
Takže pokud chcete nahlédnout alespoň krátce do historie, můžete se vydat v sobotu po 10. hodině do Korunní pevnůstky v Olomouci.
