Aktivisté chtějí o bývalé poliklinice na Žižkově jednat s ministerstvem financí

Aktivisté boj o bývalou polikliniku na pražském Žižkově zřejmě prohráli. Dnes jednali se zástupci Generální inspekce bezpečnostních sborů, na kterou má být budova převedená, a ti se jí odmítli vzdát. Iniciativa Klinika navrhovala vytvořit z chátrajícího objektu komunitní centrum nezávislé na státních dotacích. V jednání se státem ale neuspěla. Z domu v Jeseniově ulici je vyvedli policisté.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Před klinikou v Jeseniově | Foto: oficiální Photobucket bčanské iniciativy KLIniKA

„Naši snahu pořád nepovažujeme za definitivně ztracenou, přestože GIBS dnes potvrdila, že na této budově trvá a není ochotna ji vyměnit za jakoukoli jinou,“ říká mluvčí iniciativy Klinika Arnošt Novák.

Podle něj je už celá kauza kolem polikliniky politickou záležitostí a měly by se k ní vyjádřit odpovědné orgány, v tomto případě ministerstvo financí.

Přehrát

00:00 / 00:00

Spor o bývalou polikliniku v Praze 3: mluvčí iniciativy Klinika Arnošt Novák a architektka Yvette Vašourková

„Když jsme tam jednali, nějak možnost řešení se objevila, takže se na něj obrátíme a budeme jednat s ním, tedy nadřízeným orgánem Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových. Definitivně to ještě na GIBS není převedeno, takže myslíme, že tam šance ještě je,“ věří Novák.

„Zástupci GIBSu říkají, že nevidí důvod, proč by měli hledat jinou budovu, přestože je zde možnost ji vyměnit za budovu městské části nebo magistrátu, jak bylo naznačeno na ministerstvu financí. Nebyla zde ochota k jednání,“ doplňuje.

Iniciativa se obrátila na pražský magistrát s žádostí o zprostředkování jednání s ministerstvem financí.

„Samozřejmě že náš projekt sociálního centra nepadá s jednou budovou, nicméně si myslíme, že kauza polikliniky ještě není definitivně uzavřena a má smysl o ni ještě dál usilovat,“ dodává Novák.

Přednášky a workshopy se už na Klinice zřejmě odehrávat nebudou | Foto: Láďa Bruštík

„Je skvělé, že je víc a víc takových iniciativ a určitě jich bude ještě víc. Těchto projektů, ať aktivistických, nebo spíše s cílem vytvořit komunitní prostředí, bude přibývat,“ myslí si architektka a zakladatelka Centra pro středoevropskou architekturu Yvette Vašourková.

„Měla by si na to postupně zvyknout jak městská zastupitelstva, tak samozřejmě i stát. Otázkou je, jestli tady třeba nemohly městská část Praha 3 nebo magistrát iniciativu více zastoupit a vůbec zhodnotit, jaké využití pro danou lokalitu je vhodnější,“ podotýká.

Squat jako forma komunikace

Podle ní je běžné, že v zahraničí se lidé ujímají chátrajících budov, i když jim legálně nepatří. Aktivisté v Praze totiž nejdřív obsadili budovu bývalé kliniky, která patří státu, a až poté začali vyjednávat o jejím využití.

„Co se týče tématu squatu, myslím, že se k tomu iniciativa rozhodla právě kvůli tomu, že nebyla možnost, jak jinak komunikovat a upozornit na dané téma,“ domnívá se Vašourková a uzavírá:

„Takový způsob jednání s jednotlivými iniciativami je v zahraničí naprosto běžný. Například ve Varšavě z jedné prodejny lístky při železniční stanici vznikl skvělý bar a místo pro setkávání. Předtím to byla opuštěná budova. Je potřeba vůle na obou stranách a znalost, co je pro dané místo nejvhodnější.“


Zvětšit mapu

Veronika Sedláčková, kap Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme