Ani velmi silné a vytrvalé deště prý stromy v Brdech neohrozí
Není daleko doba, kdy se v Berouně nesmělo chodit do lesa. Nesouviselo to s klíšťaty, ale s tím, že podmáčená půda neudržela stromy. Jiná města na Berounsku se k podobnému zákazu neodhodlala. Ani Vojenské lesy, správce brdských hvozdů, žádný takový zákaz nevydaly. V Brdech prý žádné nebezpečí i přes silné lijáky nehrozilo.
Brdy jsou zatím stále vojenským újezdem. Lidé sem mohou jen o víkendech. I proto by stromy musely padat ve skutečně masivním měřítku, aby se Vojenské lesy odhodlaly k vydání zákazu vstupu.
„Tyto problémy se mohou týkat některých jiných lokalit. Především lokalit podmáčených nebo možná i lokalit v nížinách, kde došlo k zatopení,“ vysvětluje Martin Chytrý z Vojenských lesů a statků s tím, že podloží brdského hřebene je z křemenců a slepenců, a tak je stabilní.
I při vytrvalých deštích se tu stromy udrží, což je proti Berounu výhoda. „Pokud se vyskytly nějaké vývraty nebo zlomy, tak to byly pouze jednotlivosti. V žádném případě tady nemůžeme mluvit o nějaké kalamitě nebo o škodách většího rozsahu,“ doplňuje Chytrý.
Poškození lesních cest
Škody, které velká voda napáchala v Brdech, se tedy netýkaly stromů. Jde spíš o poškození některých lesních cest. Následky dlouhých dešťů v Brdech už lesníci řešit začali.
„Co se týče lesních porostů, dojde k odtěžení jednotlivých vývratů. To je běžná činnost lesníka. Na druhé straně došlo k poškození některých lesních cest, především nezpevněných, tam, kde příkopy nebo vodní toky byly zaneseny a v zásadě se voda vylila mimo koryta. Tyto škody začneme napravovat okamžitě. Předpokládáme, že do konce srpna budou tyto škody odstraněny,“ odhaduje Chytrý.
Podle předběžných odhadů se zdá, že nejvíc práce bude na Strašicku a Mirošovsku, což je plzeňská strana Brd.
„Škody lze vyčíslit řádově v jednotkách milionů, ale jsou to skutečně škody velmi předběžné. Teprve v průběhu jejich odstraňování bude zjištěn skutečný charakter škod. V mnoha případech, například ucpaných propustek, je musíme nejprve vyčistit a zjistit, zda dál budou plnit funkci, nebo jsou natolik poškozeny, že budou muset být vyměněny,“ dodává Chytrý.
Přestože při nedávných povodních přetekla hráz známého brdského Padrťského rybníka, lesníci žádné přání ohledně protipovodňových úprav nemají. Příroda si prý nejlépe poradí sama.
