Archeologové našli další důkazy o pravěkém osídlení Moravského krasu

Nejnovější archeologické výzkumy přinesly další důkazy o životě pravěkého člověka v Moravském krasu. V jeskyni Pod hradem archeologové nalezli několik pazourkových nástrojů z doby kamenné. Předměty odborníci objevili, když zkoumali vývoj klimatu v oblasti v dávných dobách.

Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Pohled do šachty č. 4, v níž byly kostry žen a novorozence nalezeny.

Pohled do šachty č. 4, v níž byly kostry žen a novorozence nalezeny. | Foto: Martin Oliva, Moravské zemské muzeum

Nalezené pazourkové předměty jsou unikátní také v tom, že jsou vyrobeny z materiálu, jenž se na jiných nalezištích v oblasti Moravského krasu příliš nevyskytuje. Zatím není také jisté, kdo je vyrobil, podotýká Ladislav Nejman doktorand z Australské národní univerzity v Canbeře, který výzkum na brněnské Masarykově univerzitě vede:

„Všechny jsou starší než 10.000 let a můžou být staré až 60 tisíc let. Některé z těchto nástrojů určitě vyrobili moderní lidé našeho druhu Homo sapiens , ale některé z nástrojů mohl být vyrobený člověkem neandrtálským.“

Přehrát

00:00 / 00:00

Archeologové našli další důkazy o pravěkém osídlení Moravského krasu. Podrobnosti v příspěvku redaktora Michala Záboje v Ranním Radiožurnálu.

Archeologům se podařilo nalézt také drobný umělecký předmět, který vyrobil pravěký člověk. Necelý centimetr dlouhý dutý korálek je ozdoben pravidelnými zářezy, vytvořené patrně kamenným nástrojem.

„Svým způsobem je ten předmět unikátní, protože se nepodobá jiným předmětům, které z jiných lokalit Moravského krasu známe,“ vysvětluje Nejman.

První výzkumy se v jeskyni Pod hradem uskutečnily už v 50 letech minulého století. Cílem nejnovějšího bádání bylo zjistit, jak v této lokalitě Moravského krasu vyvíjelo klima. Výzkum by měl podle Ladislava Nejmana přispět k lepšímu poznání klimatických změn v současnosti.

„Tím, že získáme více informací o klimatických změnách, jak rychle to postupovalo, nám to třeba pomůže nějakým způsobem určovat, proč například posledních 10.00 let máme klima velmi stabilní oproti době předtím. A tak náš výzkum přispěje i k těmto otázkám, které se nás týkají dnes,“ podotýká Nejman.

Klimatické změny archeologové dokumentují průzkumem dochovaných vrstev sedimentů v jeskyni.

Michal Záboj, bre Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme