Architekt Deyl nemusí podle soudu vracet peníze za botanickou zahradu

Vleklý spor okolo skleníku Fata Morgana je u konce. Pražský městský soud s konečnou platností zamítl žalobu pražské botanické zahrady a přiklonil se na stranu architekta Zdeňka Deyla. Pro autora skleníku to znamená, že nemusí vyplácet zálohy ve výši 2,5 milionu korun, které mu zahrada vyplatila v roce 1999.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Skleník Fata Morgana po setmění | Foto: Botanická zahrada hl. m. Prahy

Příspěvková organizace v žalobě tvrdila, že autor odevzdal projekt na výstavbu skleníků chybný a ke všemu pozdě. Zahrada proto odstoupila od smlouvy ještě před dokončením stavby a po Deylovi chtěla vyplacení záloh ve výši 2,5 milionu korun.

Obvodní soud pro Prahu 4 se ale po předložení důkazů loni v květnu přiklonil na stranu architekta s tím, že v projektové dokumentaci chyba nebyla a že botanická zahrada v roce 2000 porušila smluvní podmínky, když předčasně odstoupila od smlouvy. Rozhodnutí dnes potvrdil i městský soud.

Zdeněk Deyl je s verdiktem spokojený. „Patnáct let probíhající spor a dehonestující nepravdivá tvrzení, prezentovaná právním zástupcem botanické zahrady doktorem Skácelem, mi skutečně způsobila a působí nadále rozsáhlou majetkovou i nemajetkovou újmu. Ale hlavně jde o poškození dobrého jména,“ reagoval architekt.

Skleník Fata Morgana v pražské botanické zahradě | Foto: Jolana Nováková

Celý spor začal v listopadu 1999. Deyla tehdy písemně informoval odpovědný statik skleníku Fata Morgana, že stavební firma porušila jeho autorský projekt. Problém byl v tom, že základní mantinel stavby firma nezasadila do masivu skály, ale začala ho stavět jako most. Podle statika tím ohrozila bezpečnost skleníku a také navýšila jeho cenu.

Deyl po tehdejším řediteli zahrady Jiřímu Haagerovi chtěl, aby zahrada výstavbu pozastavila a důkladně prošetřila. Ta místo toho 2. prosince 1999 odstoupila od smlouvy. Deylovi následně zabránila, aby měl nad stavbou autorský dozor, a podala na něj žalobu. V té se domáhala navrácení zmíněných záloh.

Mezitím zahrada uzavřela smlouvu s jiným dodavatelem a pokračovala ve stavbě podle Deylova původního projektu. Architekt se začal domáhat svých autorských práv a k soudu podal žalobu s tím, že dodržel závazky dané smlouvou a že jeho dokumentace nemá žádné chyby.

Rozsudek se může stát důležitým precedentem

Dnešní rozhodnutí je zásadní, protože dosud existuje málo pravomocných rozsudků, které by soudům napomáhaly orientovat se v problematice autorských práv a jejich ochraně. V činnosti investorů totiž stále převládal názor, že po zaplacení díla architekta mohou s projektem zacházet bez vědomí a souhlasu autora. K tomu zřejmě došlo i v souvislosti se skleníkem Fata Morgana.

Spor může být ale důležitý i pro další soudní proces spojený s Fata Morganou. U městského soudu je totiž ještě jedna žaloba. Deyl se v ní domáhá, aby ho botanická zahrada odškodnila za porušení autorských práv.

Zdeněk Deyl navrhl ve své době unikátní expoziční skleník, o který projevila zájem i Fordova nadace v New Yorku.

Martin Hromádka, Magdaléna Medková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme