Bakterie způsobující těžké průjmy letos zabila už 50 lidí. Rizikem jsou antibiotika
V Česku přibývá lidí, kteří umírají na těžké průjmy s proděravěním střev. Nebezpečná bakterie klostridie, která průjem způsobuje, zabila letos už 50 lidí, především starších nebo oslabených osob. Začátek nemoci je přitom vždy podobný – lidé doberou antibiotika a začnou je trápit bolesti břicha.
Bakterií se nejčastěji nakazí nemocniční pacienti po léčbě antibiotiky, protože jim tyto léky zničí střevní mikrofloru. Místo ní se rozmnoží nebezpečné klostridie produkující toxiny.
Přestože jejich výskyt zatím není masivní, ministerstvo zdravotnictví uvažuje o zřízení národní referenční laboratoře v motolské nemocnici, která by sbírala údaje o nemocných z celé republiky.
Růst počtu nemocných je vážný, ale riziko pro běžnou populaci je minimální, uklidňuje šéf vakcinologické společnosti Roman Prymula
Podle šéfa vakcinologické společnosti Romana Prymuly je rychlý nárůst počtu nakažených vážný:
„Je to nepochybně číslo varující. Když se díváme na vakcínami preventabilní choroby a obecně infekční choroby, tak počet úmrtí u nás není nikterak vysoký. Tady číslo narůstá, v roce 2005 jsme neměli žádný případ, narostlo to přes rok 2011 z 56 případů za celý rok až na 50 případů za letošní rok.“
Přesto však varuje před zbytečnou panikou. „Onemocnění se naprosto dominantně dotýká nemocničních nákaz a nákaz u pacientů, kteří jsou dlouhodobě hospitalizovaní a jsou léčeni antibiotiky. Pro běžnou populaci je riziko naprosto minimální,“ uklidňuje Prymula.
Zpráva je podle něj důležitá hlavně pro lékaře a lidé by měli nechat otázku braní antibiotik výhradně na nich. „Pro lékaře je to zpráva, že bychom antibiotika rozhodně neměli zneužívat, tzn. aplikovat je tam, kde se nejedná o virové onemocnění, kde chceme předejít bakteriální nákaze,“ radí šéf vakcinologické společnosti a pokračuje:
„U střevních onemocnění nemá příliš význam používat antibiotika, protože délku vlastního onemocnění to příliš neovlivňuje. Antibiotika skutečně s mírou.“
Rizikové nemocnice
S těžkým průjmem skončil ve Slezské nemocnici v Opavě i 81letý František z Opavy. I když je za okny infekčního oddělení pořádné horko, František je až po bradu schoulený pod dekou a třese se. Není ani schopen odpovídat na otázky, pouze neslyšně šeptá.
Podle primáře infekčního oddělení opavské nemocnice Petra Kümpela, který se nad ním sklání, pacient jen krčí rameny, na víc už nemá sílu. Infekce podle něj může napadnou kohokoliv, ti nejstarší, které navíc trápí i jiné choroby, jsou ale ohroženi nejvíce.
O nebezpečné bakterii způsobující těžké průjmy natáčely redaktorky Jana Jeckelová a Zuzana Plíšková
„Průběh tohoto průjmového onemocnění vede ke zhoršení i stávajícího základního onemocnění. Pacienti měli třeba rakovinu, srdeční nebo ledvinné selhání a toto byla poslední kapka, která tu jejich životní rovnováhu zvrátila,“ říká Kümpel.
Nákaza se nejvíce šíří právě v nemocnicích. „Tam, kde se setkává více lidí, je šíření větší. Jsou tady predispoziční faktory, to znamená podávání antibiotika, mobilita střeva, které je třeba po operaci. Riziko vzniku spor a jejich vylučování do prostředí je v nemocnicích v tom případě samozřejmě větší,“ vysvětluje primář.
Lidé se mohou nakazit třeba po dobrání antibiotik, která oslabí jejich střevní mikrofloru. „Řada lidí toto klostridium má jako součást běžné střevní flory, takže mnohdy jenom stačí antibiotika – zlikvidují normální floru a pak přerostou bakterie, které běžně máme, ale dostanou se do většího množství a poškodí střevo. Běžný přenos sporou, zvířeným prachem se dostávají do trávicího traktu a stačí několik spor, osídlí střevo a způsobí vlastní problém,“ popisuje Kümpel.
Podobně se zřejmě nakazila i Jarmila Hartmannová z Brna. Vše začalo vysokými horečkami, bolestí břicha a průjmem. Nejprve si žena myslela, že jí je jen špatně z jídla. Po dvou dnech nesnesitelných průjmů nakonec přivolala lékaře.
„Prvně jsem došla na záchod, ale potom už to nešlo, byla jsem tak zesláblá, že jsem byla na plínkách a to bylo každou hodinu. Bolesti, křeče v břiše, ale říkala jsem si, je léto, něco špatného jsem snědla. Ale ono to nepřestávalo. Musí se hodně pít, protože já už jsem úplně ztrácela vědomí,“ popisuje 68letá Jarmila Hartmannová.
Žena patří nejen věkem k rizikovým skupinám. Pobývá totiž poměrně často v nemocnicích a právě tady se spory klostridií nacházejí ve velké míře. Jsou navíc odolné i proti dezinfekcím.
„Vzhledem k tomu, že mám těžkou revmatoidní artritidu, tak jsem v nemocnici párkrát byla, když se to nedalo zvládnout. V lednu jsem byla na operaci s ledvinou,“ připouští Hartmannová. Pak už stačilo, aby jí střevní mikroflóru narušila antibiotika, která brala na zánět močových cest a klostridie se jí v těle téměř okamžitě přemnožila.
Transplantace stolice jako lék
Pacienty s infekcí je možné následně léčit znovu antibiotiky. Zhruba třetině z nich se ale nemoc znovu vrátí. Na Klinice infekčních chorob v Brně volí proto i přirozenější cestu, takzvanou transplantaci stolice.
„Vychází se z poznatku, že stolice zdravého člověka obsahuje 700 až 800 druhů různých bakterií, které nedokážeme žádným probiotikem nahradit. Do postiženého střeva vracíme mikroby, které tam chybí a tím je utlumen další růst a množení klostridií,“ popisuje lékař Pavel Polák.
Úspěšnost obou metod je zhruba 75 procent. Nejúčinnější prevencí této infekce je podle Pavla Poláka nebrat a nepředepisovat širokospektrá antibiotika, pokud opravdu nejsou nutná.
Na závažnou střevní infekcí způsobenou bakterií klostridia letos v Česku zemřelo už 50 lidí, za celý loňský rok jich bylo 56. Přibývá i počet nemocných, jejich počet loni přesáhl 1500.
