Betlémy v Betlému. To je nabídka adventního Hlinska
Jak slavily Vánoce naše pra-pra-prababičky před 150 lety? To mohou zájemci zjistit ve starých roubenkách, které stojí přímo v Hlinsku. Domky, které jsou Národní kulturní památkou, ukazují, jak se žilo v polovině 19. století. V jedné chalupě jsou k vidění i dva velké dřevěné betlémy.
Expozice v jednom z domků je prodchnuta vánoční vůní dřeva a jehličí.
„Vidíte dva veliké betlémy, které máme ve sbírkách, z nichž jeden je mechanický,“ ukazuje poklady expozice vedoucí Souboru lidových staveb Vysočina Ilona Vojancová.
Když se začne mechanický betlém hýbat, začnou se ozývat pravidelné zvuky. Bednář tluče na obruče, pekař obíhá kopisť a míchá těsto. Autorem mechanického betlému, který vznikal v 50. – 70. letech minulého století, je Rudolf Frynta.
Iveta Záleská navštívila hlinecký Soubor lidových staveb Vysočina nazývaný Betlém
„Rudolf Frynta žil se svojí rodinou v Novém Městě nad Metují a původním povoláním byl švec. Tento betlém vyřezal pro svoji rodinu a vidíte, že zde zpodobnil nejrůznější řemesla, která se v minulosti v prostředí malého města nebo na vesnici vyskytovala,“ vysvětluje Ilona Vojancová.
Figurek na jeho betlému je téměř 60. Dcery pana Frynty prý vzpomínaly, že když si betlém o Vánocích postavili, scházeli se nejen známí, ale i obyvatelé celého města, aby se pokochali jedinečnou podívanou.
Druhý betlém se sice nepohybuje, přesto mu nelze upřít jistou impozantnost. Vyřezali ho otec a syn Šusterovi z Přibyslavi. „Betlém jsme získali před osmi lety,“ dodává Ilona Vojancová.
Příprava betlémů na to, aby je mohli obdivovat návštěvníci, je podle Ilony Vojancové poměrně náročná.
„Musíme třeba u tohoto pašijového betlému vyměnit mech, vyměnit zeleň, aby ty betlémy byly zase sváteční,“ popisuje Ilona Vojancová. Svojí údržbou musí projít i mechanismus, který pan Frynta vymyslel ke svém betlému a který nebyl stavěný na takový provoz, jaký musí zvládat v dnešní době.