Bitva o Šumavu
V bitevní pole se v létě změnila šumavská lokalita na Ptačím potoce nedaleko Modravy. Do druhé zóny s bezzásahovým režimem poslal nový ředitel Národního parku Jan Stráský dřevorubce, aby zabránili kůrovcové kalamitě.
Proti se postavili aktivisté, kteří kácení považují od začátku za nezákonné a také v rozporu s posláním Národního parku.
Blokáda Šumavy se stala ostře sledovanou akcí roku a znovu obnažila dva naprosto odlišné postoje k ochraně přírody v Národním parku.
Padlo mnoho trestních oznámení, ovšem zda-li bylo kácení v mezích zákona nebo ilegální, o tom doposud žádný soud pravomocně nerozhodl.
Jeden zásadní verdikt ale padl a týkal se postupu policie. Ta nasadila do akce během letních měsíců stovky mužů a žen a ti také vyvedly z lesa a tedy zajistily na tři stovky blokádníků.
Od vzniku samostatného Česka se jednalo o vůbec největší policejní operaci ve sporu o ochranu přírody.
Rozsudek: Policie neměla zasahovat
Kvůli zásahu na policii jeden z aktivistů podal trestní oznámení a Krajský soud v Plzni pravomocně rozhodl, že policie nesměla proti blokádníkům zasáhnout, porušila jejich právo na svobodu shromažďování a tedy postupovala protizákonně.
„Soud dospěl k názoru, že blokáda byla veřejným shromážděním. Věc proto posuzoval podle zákona o shromažďování,“ vysvětlil Radiožurnálu rozsudek místopředseda soudu Václav Roučka.
Lokalitu Ptačí potok se přes odpor aktivistů podařilo správě Národního parku vykácet. Padlo více než pět tisíc stromů.
Do sporu se postupně zapojili i politici a ministr životního prostředí Tomáš Chalupa oznámil, že jeho úřad vypracuje nový zákon o Šumavě, který napříště předejde podobným sporným incidentům.
Ministr svolal několik kulatých stolů, kde jednal se zástupci všech stran.
V prosinci však z jednání odstoupili vědci, podle kterých jejich názory ministr nerespektuje, naslouchá více developerům a těžařům a jednání vedou ke zmenšení Národního parku Šumava.
