Brňané mají nejstarší klub esperantistů v zemi. Vznikl už v roce 1901

Asi dva miliony lidí po celém světě se dnes domluví nejrozšířenějším umělým jazykem - esperantem. Vytvořil ho v roce 1887 židovský lékař Ludvík Lazar Zamenhof. Mezi mluvčími esperanta je i zhruba dvacítka nadšenců, kteří se schází každou středu v rámci brněnského klubu esperantistů.

Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Brněnští esperantisté

Brněnští esperantisté | Foto: Klub esperantistů Brno

Člen esperantské mládeže Marek Blahuš se esperanto naučil ještě na gymnáziu. Hledal, jaký jazyk by se mohl naučit přes prázdniny. A to se mu s esperantem podařilo.

„Pro mě bylo esperanto jeden z prvních jazyků a dneska už jich umím hodně. Myslím, že esperanto tomu i pomohlo,“ říká současný zaměstnanec Centra jazykového vzdělávání Masarykovy univerzity.

Přehrát

00:00 / 00:00

Mezi brněnské esperantisty vyrazila mezi i reportérka Martina Pelcová

Josef Vojáček, který esperanto na tamní univerzitě vyučuje, souhlasí, že esperanto je vhodný první cizí jazyk.

„Esperanto je asi desetkrát snaží než jiný cizí jazyk, zvláště angličtina. Začít angličtinou jako prvním cizím jazykem, to by bylo něco podobného jako začít matematiku místo násobilky integrálním a diferenciálním počtem.“

Počet lidí, kteří esperantem mluví v České republice, se odhaduje na několik tisíc. V Brně funguje nejstarší český klub esperantistů. V době svého vzniku v roce 1901 byl vůbec prvním takovým klubem v celém Rakousku. Dnes ho vede Miroslav Malovec.

„My se scházíme každou středu, kdy někdo z členů má vždycky hodinovou přednášku. Říkáme si také novinky o tom, co se stalo v esperantském hnutí nového,“ popisuje.

V esperantu vysílal i Český rozhlas

Hlavní práce brněnského klubu ale spočívá ve vydávání knih v esperantu. Tím si Miroslav Malovec plní svůj někdejší sen.

„Já už jsem jako dítě chtěl dělat třeba knihaře, spisovatele, malíře a všechno dohromady a to se mi tak částečně povedlo tady u esperanta,“ dodává vedoucí klubu.

Před druhou světovou válkou v esperantu vysílal dokonce i Český rozhlas. Dnes se tuto aktivitu podle Malovce pokouší vzkřísit prostřednictvím podcastů nadšenci v Ostravě.

Martina Pelcová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme