Čechoslováci vyhnaní z pohraničí mají v Plzni pomník, iniciátorem je Český svaz bojovníků za svobodu

Čechoslováky vyhnané před válkou z Německem zabraného pohraničí připomíná nový pomník u plzeňské věznice Bory, jehož vznik inicioval Český svaz bojovníků za svobodu. Podle některých odhadů po podpisu Mnichovské dohody odešlo ze svého domova do vnitrozemí až čtvrt milionu lidí. Jejich osudy vtěsnal kameník do pískovcového monumentu, který stojí vedle borské věznice. Sudetoněmecká krajanská sdružení v Rakousku a Německu pomník kritizují.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nový pomník v Plzni připomíná Čechoslováky vyhnané z pohraničí | Foto: Lukáš Milota

Pomník tvoří dva na sobě postavené kamenné kvádry. V horní části je reliéf českých zemí s černě vyznačeným územím, které zabrali Němci v takzvaných Sudetech. Slavnostního odhalení se zúčastnilo asi 150 lidí.

„Otec byl státní zaměstnanec, soudce a působil na Podkarpatské Rusi. Moje rodina opouštěla Podkarpatskou Rus v roce 1939. Maminka byla Židovka. Stručně řečeno – bylo stále hůř,“ vypráví Jiří Prokop, předseda Kruhu občanů České republiky vyhnaných v roce 1938 z pohraničí. V letech 1938 a 1939 prchali podle Jiřího Prokopa ze svých domovů tři skupiny lidí.

„Státní zaměstnanci, to bylo dost lidí. Potom byli lidé skutečně vyhnaní. Mezi našimi členy jsme měli člověka, kterému gestapo přímo vyhrožovalo a nutilo ho k odchodu. Pak byli lidé, kteří tam v těch podmínkách jednoduše nemohli žít,“ dodává Jiří Prokop.

Iniciátorem vzniku pomníku je Český svaz bojovníků za svobodu. Zatímco v Německu podle svazu mají pomníky, které připomínají po válce odsunuté Němce, tak v naší historii i v médiích se zapomíná na to, že mnoho lidí muselo po podpisu Mnichovské odhody v roce 1938 opustit české pohraničí a prchnout před sílící nacistickou mocí do vnitrozemí.

O vybudování pomníku usiloval šest let oblastní výbor Českého svazu bojovníků za svobodu. „Původně to měl být památník Čechů vyhnaných z pohraničí. Ozývali se, že to je příliš nacionální, že to nebyli jenom Češi. Takže se to udělalo tak, že to byli občané Československa. Antifašisti i Němci, kteří utíkali před Hitlerem,“ říká předseda oblastního výboru svazu bojovníků Jaroslav Bukovský.

Na památník přispělo město Plzeň, Plzeňský kraj a samotný svaz bojovníků za svobodu. Stojí kousek od někdejší hranice Protektorátu Čechy a Morava.

Štvaní národů proti sobě, nebo správná věc?

Proti záměru postavit tento pomník se před lety ozvalo Sudetoněmecké krajanské sdružení v Rakousku, podle kterého se tehdy jen čeští úředníci vrátili do svých původních domovů a nešlo o vyhnání.

Vznik pomníku kritizuje i Christoph Lippert ze Sudetoněmeckého landsmanšaftu. „Mezi Čechy stejně jako mezi sudetskými Němci je menšina těch, kteří chtějí pěstovat nenávist mezi našimi národy. Historická fakta jsou jiná než ta uvedená na novém památníku. Důvěřujeme našim českým krajanům, že se zajímají o historickou pravdu a ne o štvaní proti jinému národu,“ říká Lippert.

Jaroslav Bukovský taková prohlášení odmítá. „Nejsme skupina, která by tady vytvářela nenávist. Chceme jenom připomínat to, co se stalo. Aby to bylo vyvážené. Když se mluví o našem násilí, aby se připomínalo to, co začínalo. To bylo násilí Němců vůči Čechům.

Iniciátoři pomníku vyhnaným Čechoslovákům plánují, že se u něj každý rok na podzim u příležitosti výročí podepsání Mnichovské dohody potkají a uctí památku lidí, kteří museli v roce 1938 opustit československé pohraničí a prchnout do vnitrozemí.

Nový pomník v Plzni připomíná Čechoslováky vyhnané z pohraničí | Foto: Lukáš Milota

Lukáš Milota Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější:

Nejčtenější na Facebooku

Nejčtenější na Twitteru