Cenné domy v Českém Krumlově praskají, lidé viní protipovodňové úpravy
Protipovodňové úpravy koryta Vltavy v Českém Krumlově mají možná nežádoucí vedlejší efekt. Ve staletých domech, které patří pod přísnou ochranu UNESCO, se objevují trhliny. Majitelé domů tvrdí, že domy praskají v důsledku prohloubení koryta a snížení hladiny řeky. Bojí se narušení statiky budov a chtějí zastavit naplánované úpravy.
„Náš dům začal praskat asi půl roku po úpravě koryta, kdy se hladina řeky snížila asi o metr,“ vysvětluje Jan Petrášek, který žije už dvacet let v nábřežní uličce Parkán.
Jedna z prasklin běží od přízemí přes tři patra metr silnou zdí. „V koupelně praskají obkladačky. Je problém usadit dveře, stále se kříží a musíme je nějak podkládat a upravovat,“ stěžuje si Blanka Petrášková a dodává, že sousedi jsou na tom stejně.
Sousední dům se může pochlubit prasklinou viditelnou i z teras sousedních restaurací. Podle majitele domu Zdeňka Prokopce se i tato prasklina objevila do půl roku po prohrábce koryta řeky.
O problém praskajících domů v Českém Krumlově a možnou souvislost s protipovodňovými úpravami se zajímal reportér Ivan Studený
„Zmapovali jsme šestnáct domů v ulici a praskliny se objevují ve většině z nich,“ říká Jiří Bloch, též majitel pět set let starého domu u řeky a zároveň člen Českokrumlovské obce památkářské.
Problémy majitelů domů v centru Českého Krumlova nenechávají v klidu ani ředitele Národního památkového ústavu v Českých Budějovicích Petra Pavelce.
„Znepokojuje mne také celý rozsáhlý souhrn protipovodňových opatření, které se v Českém Krumlově realizují. Od počátku jsme jej neměli možnost posuzovat jako celek. K dispozici byly vždy jen dílčí etapy. Teď se možná ukazují první vedlejší dopady a možná se ještě v delším časovém horizontu objeví další,“ varuje.
Hlavní projektant Daniel Vaclík možnou souvislost mezi stavbou protipovodňových opatření a prasklinami zcela nevylučuje. Upozorňuje však na to, že statika domů nebyla nikým odborně zhodnocena.
„To bychom museli praskliny posoudit ve vztahu na počasí, na mrazivé podmínky, na dobu stavby i na lokalitu,“ podotýká.
Památkáři budou přísnější
Praskliny v domech jsou další kapkou v objemnější vlně nevole vůči protipovodňovým opatřením mezi některými obyvateli Českého Krumlova. Ti nyní zorganizovali petiční akci požadující zastavení úprav. Zvláště se vymezují proti právě chytané čtvrté etapě, instalaci svislých mobilních zábran, které jsou použity například v Praze na Malé Straně.
„Problém mohou způsobit protiprůsakové zábrany pod povrchem,“ tvrdí českokrumlovský architekt Petr Pešek, který v místním tisku uveřejnil varovnou studii upozorňující na možné ohrožení statiky domů. „ A to jsem ještě ani nevěděl, že už někde domy praskají. Ukazuje se, že jsem měl pravdu. Už to praská.“
Projektant Daniel Vaclík tyto soudy odmítá. „V oblasti hydrologie spolupracujeme s nejlepšími kapacitami v tomto oboru. Svislé bariéry jsou standardní ochranou.“
„Čím později od povodní, tím více nevole vůči protipovodňovým opatřením,“ zjednodušuje svou zkušenost Zdeněk Zídek, ředitel závodu Horní Vltava Povodí Vltavy. „Na časté diskuze s obyvateli měst, kde se upravují koryta a břehy, jsme zvyklí. Ale Krumlov je výjimkou, většinou si lidé stěžují, že jsme toho udělali málo, a chtějí, abychom investovali víc."
Starosta města Dalibor Carda vnímá přípravu dalších etap protipovodňových opatření jako svou povinnost. „Ale nyní docházím k názoru, že se budeme muset zeptat těch, co byli zatopeni. Pokud budou chtít být znovu pod vodou, tak je necháme zatopit,“ říká.
V účinnost plánovaných úprav zcela nevěří ani Petr Pavelec z Národního památkového ústavu. „Absence očekávané ochrany a negativní vizuální dopad na památky v Českém Krumlově, to jsou dva důvody, proč půjdeme do důrazné kritiky opatření. Chceme být mnohem nekompromisnější než dosud,“ tvrdí.
Opatření už stála 120 milionů
Riziko sankcí od Evropské investiční banky kvůli případnému ukončení nebo změně projektu z evropských peněz financovaných protipovodňových opatření podle Zdeňka Zídka z Povodí Vltavy nehrozí.
„Měli bychom to ustát. I když myslím, že by bylo nerozumné ze strany města rezignovat na vše. Část plánovaných staveb budeme muset provést, neboť by nefungoval ani neškodný průtok. Ten je nyní devadesát kubíků za vteřinu,“ upozorňuje Zdeněk Zídek.
O tom, zda pokračovat v protipovodňových úpravách, budou v nejbližší době jednat českokrumlovští zastupitelé. Náklady na dosud provedená opatření už dosáhly více než 120 milionů korun.
Cílem má být ochrana především movitého majetku, protože staleté domy přestály bez úhony nespočet povodní. Teď praskají. Podle manželů Petráškových a jejich sousedů právě kvůli hloubení koryta Vltavy. Žádné jiné vysvětlení jim zatím odpovědní úředníci a stavitelé nenabídli.
