Česko má vracet půdu Polákům. Obce podél hranic se ale pozemků vzdát nechtějí

Česká republika už 50 let dluží Polsku pozemky. Stát jich pro převod vytipoval zatím polovinu - v tuto chvíli jde o 193 hektarů. Dotčené obce se jich ale jen tak snadno vzdát nechtějí. Do Bílé Vody na Jesenicku se proto dnes sjeli starostové vesnic podél celé česko-polské hranice, aby se dohodli na společném postupu.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Státní hranice Polsko cedule značka | Foto: Martin Pařízek

Dluhy pocházejí z roku 1958, kdy se obě země dohodly na konečném vytýčení státních hranic. Napřímením hranice došlo ke změně jejího průběhu, a Poláci tak přišli o 368 hektarů. Chtějí je proto zpět.

Přehrát

00:00 / 00:00

Jednání starostů v Bílé Vodě na Jesenicku sledovala reportérka Andrea Švubová

Finanční vyrovnání polská strana už dříve odmítla. Ministerstvo vnitra zatím vytipovalo zhruba polovinu pozemků, které by se měly vrátit.

Větší obcí, kterých se to týká, je proti, některé vesnice se naopak vytipovaných pozemků klidně vzdají. Územní dluh se řeší už od roku 2003, dnes to ale bylo poprvé, co se starostové dotčených obcí sešli.

Do Bílé Vody jich přijelo asi 15 a domluvili se, že budou táhnout za jeden provaz. Sepsali i dopis, ve kterém žádají vládu o společné jednání.

Šance zvrátit rozhodnutí ministerstva je ale malá. Úřad vybírá území bez infrastruktury výhradně z majetku státu či polských občanů. Připustil však, že pozemky může z návrhu vyjmout, pokud má s nimi vesnice v rámci svého územního plánu nějaká záměr.

Starostové požadují náhradu

Starostové se shodli, že pokud o pozemky přijdou, budou chtít po státu náhradu. Žádají kompenzace nejen pro farmáře, kteří na některých navržených pozemcích hospodaří, ale i pro své vlastní obce. Ty by totiž zmenšením katastru přišly o statisíce korun ročně v rozpočtu.

„Nesouhlasíme s jakýmkoliv navrácením pozemků. Jedním z důvodů je, že v roce 1958, kdy se naposledy posouvala hranice, už jsme o část pozemků přišli. Dalším důvodem je rozpočtové určení daní - 32 hektarů v rozpočtu obce naší velikosti dělá kolem tří set tisíc korun ročně,“ potvrzuje starostka Bulovky na Frýdlanstku Romana Šidlová.

Od státu by obce chtěli třeba i jiné pozemky, se kterými by mohly nakládat. Jenže podle ministerstva vnitra nemají na nic z toho nárok.

Andrea Švubová, Martin Hromádka Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme