Český rozhlas Plzeň odhalil pamětní desku na místě prvního vysílání v roce 1945
V Plzni na soutoku řek Mže a Radbuzy je ode dneška pamětní deska Českého rozhlasu Plzeň. Právě z tohoto romantického místa ve Štruncových sadech se v roce 1945 ozvalo první svobodné rozhlasové vysílání na území města. Na odhalení desky došlo dnes odpoledne v rámci oslav letošního výročí 90 let Českého rozhlasu.
Mosazná pamětní deska je zasazená ve velkém opracovaném kameni a je na ní tento text:
5. květen 1945. Den prvního svobodného vysílání v českém jazyce na území Plzně.
„Chtěli jsme, protože si připomínáme 90. výročí vysílání rozhlasu, abychom měli i památku na to, že zde se právě v květnu 1945 rozezněly první zvuky rozhlasu,“ říká ředitel Českého rozhlasu Plzeň Zdeněk Levý.
Právě zde, v místě zvaném Na obcizně, obsadili občané Plzně pod vedením Karla Šindlera, pozdějšího prvního ředitele rozhlasového studia Plzeň, po dramatickém boji německou vysílačku, jejímž prostřednictvím 5. května 1945 ve 12.05 zazněla z éteru tato slova: Hovoří Plzeň, svobodná Plzeň hovoří.
Na slavnostním odhalení nechyběla dcera Karla Šindlera Věra Žákovcová, podle které by měl její otec z pamětní desky velkou radost.
Přišla i Dagmar Lípová, která 5. května 1945 byla přímo u toho. Byla pravou rukou Karla Šindlera a první hlasatelkou. Právě ona iniciovala zviditelnění tohoto pamětního místa v Plzni.
„Pan Šindler byl velmi statečný a pomocí vysílačky, kterou přepadl, usměrňoval život ve městě. Mojí rolí bylo pomáhat při vysílání, tlumočit, když byla na vysílač dosazena hlídka americké armády,“ vypráví.
Dostavil se i primátor Plzně Martin Baxa, podle kterého je nutné si připomínat každý projev odvahy a hrdinství z různých období.
„Musíme si připomínat každý projev odvahy a hrdinství z různých období. A to, že v květnu 1945, kdy poslední chvíle nikdo nevěděl, co se může stát, se na tomto místě ozvalo prví svobodné vysílání v Plzni, je věc, která stojí za připomenutí,“ říká.
