Cheb se bude projektem spalovny zabývat dál, opozice s námitkami neuspěla
Stavba spalovny v Chebu má podporu zastupitelů. Návrh opozice, která na středečním mimořádném zasedání požadovala zastavení projektu, tak neuspěl. Spalovnu chystá chebská radnice ve spolupráci s českoněmeckou společností TEREA, kde má město poloviční podíl. Linka za více než dvě stě milionů korun by měla stát na Švédském vrchu. Ročně má zlikvidovat až dvacet tisíc tun odpadu a také vytápět část Chebu. Akci však dlouhodobě kritizuje část veřejnosti.
Mezi ty, kdo proti stavbě spalovny protestují, patří třeba pan Miroslav Kubík, který na Švédském vrchu žije. Podle něj je třeba region, odkud by se do ní svážel odpad, příliš malý, ale nejen to.
„Obchvat tam bude a samozřejmě hluk ze spalovny a znečišťující látky,“ komentuje Miroslav Kubík.
O projekt spalovny v Chebu a o námitky proti ní se zajímala redaktorka Pavla Sofilkaničová
Patří ke stovkám lidí, kteří podepsali petici a doufají v referendum o spalovně. Na jejich straně stojí i ekologové ze sdružení Arnika. „Ta stavba je pro Cheb zbytečná,“ tvrdí Matěj Man z Arniky, který projekt spalovny v Chebu sleduje dlouhodobě.
Velká část odpadu by se podle něj dala recyklovat. „Dalo by se předcházet vzniku odpadu, třídit bioodpad a pak by nezbyl dostatek odpadu pro spalování,“ dodává Man.
Organizaci se zatím podařilo pozastavit územní řízení. Jejím představitelům vadilo, že o stavebním povolení měli rozhodnout chebští úředníci – trvají na tom, aby se věcí zabýval nezávislý úřad, který nepodléhá městu. Matěj Man má však i technické připomínky.
„Investor se pustil do velmi speciální technologie čištění spalin, která v žádné ze spaloven komunálních odpadů v Čechách doposud nefunguje. My se obáváme, jak to tady bude fungovat, takže požadujeme zvýšení třeba měření toxických dioxinů,“ poznamenává Man s tím, že není jasné, co vlastně zařízení bude spalovat.
Podobnou kritiku si německý jednatel společnosti TEREA Steffen Zagermann nepřipouští. Nic takového mu prý zákon neukládá.
„Ty námitky jsou nefér. My také chceme mít jistotu, aby se nestavělo něco, co potom nebude fungovat nebo nebude mít ten efekt,“ poznamenává.
Vedení města připraví analýzy
Stavbu moderní linky obhajuje i starosta Petr Navrátil z ČSSD. Přísné evropské normy za několik let nejspíš zakážou skládkování a město podle něj musí mít jasno, jak bude s odpadem nakládat. Jedna z alternativ je právě spalovna.
„Navíc do budoucna to může řešit částečně ohrožení třeba i cen plynu a hlavně navyšování i poplatků za ukládání komunálního odpadu. A pokud projekt dává ekologický i ekonomický smysl, rádi ho budeme jako město podporovat,“ říká starosta.
Námitka, že to bude jen asi dvě stě až tři sta metrů od domů lidí, pro něj není dostatečná – proti dnešku si podle Navrátila tamní obyvatelé dokonce polepší.
„Ta spalovna by měla stát na pozemku, kde docházelo k drcení stavební suti – to znamená vibrace, hluk, prach a ukládalo se to tam. Oproti tomu by tam měla vzrůst stavba, která by neměla vypouštět téměř žádné exhalace,“ uzavírá Petr Navrátil.
On a jeho kolegové teď musí na žádost zastupitelů připravit několik dokumentů. Kromě provozní analýzy také ekonomickou studii s případnými dopady na rozpočet města.
