Člověk si zvykne i na povodně

Strach z povodní a boj o nové hráze na březích řek - to jsou problémy, na které narážíme ve všech koutech České republiky. Přesto existují místa, kde je situace úplně opačná. Stačí se podívat do Držkovic, okrajové části Opavy.

Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Povodně

Povodně | Foto: Jiří Hošek

Domy tady nechrání před záplavami vůbec nic a břehy neudrží ani tříletou vodu. Nikdo si ale nestěžuje a nikoho nenapadne se přestěhovat jinam. Příklad Držkovic dokazuje, že rodinné kořeny jsou pevnější než bouřící živel.

Přehrát

00:00 / 00:00

Člověk si zvykne i na povodně

„Jsme na to zvyklí,“ tvrdí jeden z obyvatel Držkovic. „Uskladněné brambory musíme ze sklepa vynosit často i do jedné hodiny,“ dokládá další. To jsou přesně oni – obyvatelé Držkovic, malé obce, kterou najdete doslova přilepenou k řece Opavě. Nikdy se nechtěli odstěhovat, přestože mají neustále zatopené sklepy a velkou vodu na zahradě i několikrát ročně. Nejdůležitější je, že se tu narodili.

Nacházíme se na držkovickém mostě, kde sledujeme průtok vody pomocí měrné latě. Povodňové stupně jsou vyznačeny římskými čísly I a II. Při druhém stupni dojde k zalití traverzy a celých Držkovic. Jedinou účinnou protipovodňovou ochranou by byla kruhová zeď kolem celé obce. „To je utopistická vize projektantů, která je téměř nemožná. Nelíbila by se nám,“ naznačuje starosta Jaroslav Černý.

Technika ale dorazí i sem. Brzy se na internetových povodňových mapách objeví svítící kolečko s nápisem Držkovice. „Konečně budeme přesně vědět, kolik vody v obci máme,“ uvítal novinku starosta této části Opavy Jaroslav Černý. Opatření podle něj pomůže nejen Držkovicím, ale i samotné Opavě.

Řeka Opava si zkracuje cestu a meandry se čím dál víc zakusují do českého území ve prospěch Polska. „Jde i o několik metrů. Ideální by bylo, kdyby se koryto vrátilo na polské území, ale nenašel se zatím nikdo, kdo by podobné opatření navrhl a prosadil,“ popisuje Jaroslav Černý. Držkovice se tak ocitnou na území přísných mezivládních dohod, což místní vůbec neřeší. Hlavní je přežít.

„Staré domy nebyly izolovány, ale žít se v nich dá,“ myslí si pan Tesař. Lidé si za dlouhá desetiletí vybudovali dokonalý integrovaný záchranný systém – vědí, co dělat nejdřív, odkud voda přiteče a jak bude rychlá. „Člověk si zvykne i na šibenici,“ shrnuje pan Tesař s úsměvem.

I přes záplavovou stavební uzávěru tu domy kupodivu přibývají – stačí zbourat kůlnu a na jejím místě postavit nový domek. Držkovice u Opavy nepotřebují ke štěstí investice do hrází. Je to totiž samostatný svět, který si zaslouží obdiv nejen ministra financí.

Martin Knitl Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme