Dětští uprchlíci, kteří se dostali do Česka bez rodičů, končí v polepšovnách

Zadržení migranti, kterým ještě nebylo 18 let, se dostávají do vybraných výchovných ústavů. Stráví v nich nejčastěji 30 dnů. Kromě pražských zařízení funguje jedno také ve Višňovém na Znojemsku. Od poloviny června tamním ústavem prošlo jedenáct dětských uprchlíků z Afghánistánu, Sýrie, Pákistánu a Palestiny.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Dětští uprchlíci bez rodičů končí například ve výchovném ústavu ve Višňovém na Znojemsku | Foto: Tomáš Jelen

Výchovný ústav sídlí v zámečku na kraji obce a jeho klienty jsou hlavně problémové děti. Od poloviny června k nim ale přibyli i uprchlíci.

„Viděla jsem je, zahlídla jsem je. Na jednu stranu se zdají slušní, zdravili mě, když mě potkali mezi dveřma, ale ať jsou tam, kam patří,“ říká místní obyvatelka Anna. K dětským uprchlíkům v tamním ústavu se staví rezervovaně. V tisícihlavém městysu není sama.

To, že se malí uprchlíci objevili ve Višňovém, podle starosty Vladimíra Korka za Nezávislé zprvu místní překvapilo.

„Vznikla i obava, aby zde nevznikl uprchlický tábor, ale protože Višňové je zvyklé na problémové chlapce z výchovného ústavu, tak ta zátěž je nějak ani výrazně neoslovila,“ vysvětluje starosta.

Podle ředitele výchovného ústavu Zdeňka Vichty zatím žádné problémy s malými uprchlíky nenastaly. Celkem za posledních 6 týdnů prošlo zdejším zařízením asi 11 dětí.

Po zadržení policií a zdravotní prohlídce posílá děti do ústavů soud. „Po nástupu nám je lékař vyšetří, udělá jim krevní testy, vyšetří stolici a těch prvních několik dnů, než přijdou výsledky, se snažíme, aby ty děti nepřicházely do styku s ostatním kolektivem," popisuje ředitel ústavu Zdeněk Vichta, co čeká mladé uprchlíky po příjezdu.

Vepřové na zvláštním talířku

V polepšovně pak mají stejný režim jako jejich čeští vrstevníci. Vycházky do obce jsou možné pouze s doprovodem a pracovníci výchovného ústavu se cizince snaží naučit aspoň základní česká slova.

„Snažíme se je zorientovat v našem právu, aspoň základních pár slov, aby se naučili česky a mohli se dorozumět,“ vysvětluje Vichta. Jinak ale prý žádné ústupky nedostávají.

„Někteří z těch chlapců z náboženských důvodů nejí vepřové maso. My jim nevaříme žádné diety, jenom maso předkládáme na talířku navíc a oni si sami zvolí, jestli ho budou jíst, nebo ne. To se osvědčilo,“ upřesňuje ředitel.

Lekce češtiny

Všechny děti ve věku plnění povinné školní docházky, tedy i ty se statusem uprchlíka, musí navštěvovat základní školu. Nejčastěji chodí do škol v místě pobytu.

„Dětem, držitelům mezinárodní ochrany v České republice, jsou poskytovány lekce českého jazyka zdarma. Jedná se o 400 hodin a děti jsou ihned zařazovány do povinné školní docházky,“ vysvětlila Monika Pham z Úřadu Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky.

Školy můžou podle Pham získat dotace na asistenty pro děti s odlišným mateřským jazykem. Dětští uprchlíci se prý začleňují do společnosti jednodušším způsobem než dospělí.

Ve výchovných ústavech v Česku je v současné době asi pětadvacet dětských uprchlíků. Podle ministerstva školství jsou zatím kapacity pro dětské uprchlíky dostačující. Do budoucna ale nevylučují jejich navýšení.

Eliška Malínská, Tomáš Jelen Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme