Díky dravým šelmám končí pod koly aut v Moravskoslezském kraji méně lesní zvěře
Myslivci v Moravskoslezském kraji mají nový způsob, jak odradit lesní zvěř, aby se přibližovala k silnicím, kde může skončit pod koly aut. Na okrajích lesů aplikují pachové stopy dravých šelem, jako jsou lev nebo jaguár, které chrání nejčastěji srnčí a divočáky od střetu s vozidlem. Počet sražených kusů už přitom díky ohradníkům rapidně klesl. Správa silnic Moravskoslezského kraje proto pořídila další za téměř 300 tisíc korun.
„Jednou jsem srazil nějakou lišku, bydlím v odlehlém místě, kde je hodně srn a divočáků,“ říká řidič Roman, který žije pod Beskydy. Po první zkušenosti s přebíhající liškou dává raději nohu z plynu a je na pozoru.
„Samozřejmě. Pokud už jste někdy něco srazili, víte, jaká je to rána. A pokud se to dostane na auto, ohrožuje vás to na životě.“
V posledních letech se ale myslivcům v kraji vyjasňují tváře, na silnicích totiž nacházejí daleko méně sražených kusů.
Reportáž Jany Jeckelové z moravskoslezských silnic, kde pod koly aut končí mnohem méně lesní zvěře
„Máme tady pěnu a ve druhé krabici pachový ohradníkový koncentrát,“ vytahuje myslivec Václav Přeček ze sklepa zásoby a míříme do lesa na okraji Havířova. Protíná ho rušná silnice.
„Tady hned za příkopou tak, aby na to nedosáhly pracovní stroje, vidíte na stromě v malých lahvích pachové stopy. Dělá se to z trusu lvů, gepardů a podobných velkých zvířat. Lidé, kteří to aplikují, musí nechat oblečení týden vyvětrat, pak se to teprve pere. Nejjistější je ale hodit to na hromadu a zapálit.“
Na frekventované silnici v Havířově nestojíme náhodou. Má totiž v revíru nejhorší pověst. Před tím, než cestu začaly lemovat ohradníky, pod koly končilo až 15 kusů srnčího ročně. Po aplikaci se jejich počet snížil na maximálně čtyři.
„Na tom je vidět, že to svůj význam a efekt má,“ pochvaluje si Václav Přeček.
Myslivci stávající ohradníky obnoví a přidají je také na další vytipované úseky. Ještě letos budou chránit až dvě stě kilometrů silnic v kraji.
