Divocí koně pomáhají v Milovicích zachraňovat vzácné rostliny a živočichy

Bývalý vojenský prostor u Milovic na Nymbursku osidlují divocí koně. Čtrnáctihlavé stádo klisen dovezených z Anglie tam našlo nový domov před měsícem. Pomáhat mají se záchranou některých druhů rostlin a živočichů, které v poslední době mizí z volné přírody.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Divocí koně spásají stepní vegetaci včetně trávy nejhorší kvality | Foto: Michal Trnka

„Denně sem dovážíme 200 litrů vody, což vypijí akorát. V současné době je ještě přikrmujeme senem. Až budou vpuštěni do velkého výběhu, tak se vůbec přikrmovat nebudou,“ říká Jaroslav Jandl.

Bránu asi dvouhektarové ohrady na okraji Milovic otevírá každý den. Snaží se dělat maximum pro to, aby si stádo klisen na nové prostředí dobře zvyklo. S nápadem vrátit po staletích do české přírody divoké koně přišla nezisková společnost Česká krajina.

„Zvířata si tady zvykají dobře a především tady ,fungují‘ přesně tak, jak jsme očekávali, jak jsme si přáli. To znamená, že spásají stepní vegetaci včetně trávy nejhorší kvality, kterou jiné živočišné druhy nejsou schopny spásat. Okusují tady i náletové dřeviny, což je velmi dobře, protože jinak by tady ta vzácná stepní vegetace za několik let zarostla stromy a keři,“ vysvětluje ředitel společnosti Dalibor Dostál.

Přehrát

00:00 / 00:00

Divocí koně pomáhají v Milovicích zachraňovat vzácné druhy rostlin a živočichů

Tím, jak koně spásají stepní louky, pomáhají udržovat přirozené prostředí různých druhů rostlin a živočichů.

„Můžeme vyjmenovat třeba některé bizarní korýše, kteří žijí v periodických tůních nebo kalužích, které tady v tom vojenském prostoru udržoval pojezd pásových vozidel. To tady zmizelo, pohyb velkých zvířat ale může místy nastolit podobné podmínky,“ přibližuje Miroslav Jirků z biologického centra Akademie věd.

„Potom tady žije celá řada brouků. Těm samozřejmě pomůže už to, že tady ta zvířata budou, budou tady po sobě zanechávat trus, který jim najednou bude k dispozici pravidelně, a to by mělo podpořit i řadu vzácných chrobáků,“ dodává.

Pratuři a možná i zubři

Odborníci také pečlivě sledují chování koní a to, jaké vazby si mezi sebou klisny vytvářejí. „Vypadá to na první pohled možná děsivě, protože na sebe útočí zuby a také kopyty, ale díky tomu, že je tu dostatek prostoru, tak vždy ta podřízená klisna, která vyjde ze souboje jako poražená, má šanci utéct, a tím pádem není zraněná,“ přibližuje etoložka Martina Komárková z Výzkumného ústavu živočišné výroby.

„Jak si tady klisny zvykly, rozdrobily se na taková přátelská uskupení, ve kterých se drží třeba dvě tři klisny pohromadě. Tak nějak si udržují bezpečnou vzdálenost od těch ostatních,“ prozrazuje.

Asi za týden opustí stádo koní menší ohradu a bude se moci proběhnout po 40hektarové louce. Těší se na to i celá rodina Josefa Bartáka, která se na divoké koně chodí pravidelně dívat: „Je to příjemné zpestření. Tady v Milovicích je spousta malých dětí.“

V části bývalého milovického vojenského prostoru by měla být už brzy k vidění také další zvířata. Objevit se tam mají pratuři, tedy předchůdci dnešních krav, a možná i zubři.


Zvětšit mapu

Michal Trnka Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme