Do boje se sinicemi v Máchově jezeře se na Českolipsku pustil tým vědců

O víkendu bylo u Máchova jezera chladno a deštivo. Přesto tým vědců, pod vedením biologa Jindřicha Durase vyplul na Máchovo jezero, aby odebral vzorky sedimentu ze dna. Na plánu bylo několik zakotvení, aby se odebralo dostatečné množství vzorků.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Ukládání vzorku z Máchova jezera Jindřichem Durasem

Ukládání vzorku z Máchova jezera Jindřichem Durasem | Foto: Tomáš Mařas | Zdroj: Český rozhlas

„Na dně je bahno a bahno může někdy prospívat a někdy škodit. Škodit může tím, že uvolňuje fosfor, který následně podporuje růst sinic a pro kvalitu vody je důležité aby bahno fosfor neuvolňovalo ale naopak pohlcovalo," upřesnil Jindřich Duras, proč vyráží se zásobou průhledných tubusů na vodní hladinu.

První zastávka byla v Břehyňské zátoce. Podle jednoho z členů týmu, odborníka na biologické ekosystémy Jakuba Borovce, sice do zátoky přitéká spousta vody, ale není znečištěná fosforem. „Předpokládáme, že bahno by mělo být jakési přirozené pozadí Máchova jezera," dodal.

Přehrát

00:00 / 00:00

Redaktor Tomáš Mařas se vydal na hladinu Máchova jezera společně s vědci

Odebírání vzorků dělal právě Jakub Borovec. Klečel na přídi plavidla a do speciální kovové objímky zavěšené na nylonovém laně upevňoval dlouhý tubus z plexiskla. Ten musel mít ostrou hranu, aby se snadněji zanořil do dna. K odebrání je třeba plavidlo ukotvit tak, aby se nehýbalo a zručnost i trpělivost.

„Zatím jsme v nejčistší části Máchova jezera, kde sedimentu je nahromaděno poměrně málo. Hledáme optimální místo pro odběr reprezentativního vzorku Břehyňské zátoky," komentoval odběr vzorků Jindřich Duras.

Postupně se měnily tubusy. Kvůli tvrdšímu dnu museli vědci vyndat tubus s daleko ostřejší hranou, aby se lépe zanořila do dna. Nedílnou součástí monitoringu Máchova jezera bylo i pořizování fotodokumentace nasbíraných vzorků.

Některé vzorky zapáchaly. Byly cítit sirovodíkem. Jakub Borovec se nad tím několikrát podivil. „Na takovýto písčitý sediment bych to nečekal. Proto pořád o tom mluvím. Je to cítit slabě, ale je."

Zhruba dvacet odebraných vzorků čeká cesta do laboratoře. Tam budou podrobeny odborným analýzám. V boji proti sinicím pomůže i snížení takzvaných bílých ryb, především plotic a cejnů. Další odběry sedimentů ze dna Máchova jezera plánují vědci v srpnu, kdy jsou vyšší teploty a zcela jiné podmínky.

Tomáš Mařas Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme