Do ghetta před ostravským nádražím přišli kontroloři, stovka nájemníků zůstává
Početné romské rodiny odmítají odejít do ubytoven a zůstávají v ghettu před ostravským hlavním nádražím. Na kontrolu sem v 11 hodin zamířili lidé ze stavebního úřadu. Technici našli v budovách celou řadu závad a přikázali jejich vyklizení. Stovka nájemníků se ale z místa nechce hnout a pokouší se vytýkané nedostatky svépomocí opravit.
Kdysi výstavní cihlové domy zdobí kresby dětí. Lokalita Přednádraží se dnes probudila do dne, kdy přišli lidé ze stavebního úřadu. Domy měly být prázdné, okna i dveře zatlučená, jenže nájemníci zůstali, do ubytoven nechtějí, jsou tady zvyklí.
„Žiju tady 25 roků, přece nejsem povinný jít na ubytovnu. My jsme šestičlenná rodina, to je pro mě moc, na ubytovně tolik platit. To bych neměl na jídlo. Šestičlenná rodina, to vás vyjde na 18 tisíc. Tady platím přes 6 tisíc,“ říká dvaapadesátiletý Miloslav Kalej.
Mluví tiše, rezignovaně, vodárny odpojily dodávku vody, o rodinu se stará jak může. „Máme to v kýblech, v bandaskách, tak. Voda co zůstane po praní, se dá do vany a tím se splachuje.“
Jenže se splachuje do kanalizace, která už dva roky nefunguje. Lidé se sice snažili vytýkané závady odstranit, ale na kanalizaci jsou krátcí. Splašky končí ve zdech a sklepeních, všude se šíří zápach.
„Když přijdete do nějakého domu, tak to tam smrdí. To ale není problém jednoho týdne nebo jednoho měsíce. Když se podíváte do sklepa, tak je tam takováhle vrstva a k tomu horka a voda,“ popisuje 33 letý Petr Žiga.
Redaktroka ČRo Silvie Mikulcová a Daniel Hůle z organizace Člověk v tísni ve Světě o osmé
V sociálně slabších oblastech je s ubytovnami obecně velký problém, lidé si tam nemohou dovolit platit vysoké nájemné. To potvrzuje Daniel Hůle z organizace Člověk v tísni.
„Je známé, že například na Šluknovsku nebo v regionech, které jsou chudinské, lidé za ubytovnu, za stejně velký byt, platí více, než kdyby bydleli třeba v Praze na Vinohradech."
„To je důsledek toho, že existuje skupina obyvatel, která nemá přístup k tržnímu nájemnému. Romská rodina platí mnohonásobek toho, co by platila nerormská rodina v daném místě. Někde, kde by nerormská rodina platila za nájem dva, dva půl tisíce, platí romská rodina 15 tisíc, to je skutečně naprosto běžné,“ vysvětluje Hůle.
Majitel se chce s radnicí domluvit
Podle majitele domů Oldřicha Roztočila je kanalizace na začátku celé série problémů, lidé přestali platit nájem, rostly dluhy za vodu, vlhlo zdivo. Ke kanalizaci se nikdo nehlásí, primátor Ostravy tvrdí že městu nepatří, vlastník budov si to nemyslí. Proti rozhodnutí úřadu chce podat odvolání a znovu začít o situaci jednat.
„Měli bychom situaci obšírněji rozebrat, co je možné, co není možné a jestli existuje nějaké řešení, byť třeba krátkodobé a provizorní, jak by tyto domy mohly dál fungovat,“ myslí si Oldřich Roztočil. Zástupkyně ombudsmana přímo vyzývá, aby úřady co nejdříve opravu kanalizace zajistily.
„Já si myslím, že teď by mělo být umožněna ze strany jednotlivých úřadů oprava kanalizace, případně vlastníkovi i oprava vnitřních rozvodů. Tím by se to podařilo zachovat a bylo by dobře, kdyby se na tom podíleli i místní, kteří tam mají zájem bydlet,“ řekla zástupkyně ombudsmana Jitka Seitlová.
