Dotace na ovoce, které nevyroste. Zájem na Vysočině je obrovský
Nové ovocné sady na Vysočině kýžené ovoce pravděpodobně neponesou. Přesto se strhla vlna zájmu o dotace, které vhodnost lokality neřeší. I proto za posledních pět let přibylo v kraji ovocných sadů hned šestinásobně. V době, kdy je české ovocnářství v krizi, se v nejméně vhodných vysočinských podmínkách začíná s velkým pěstitelstvím.
„Asi ta úroda na těch stromkách, které nakvetly, tak určitě nebude,“ povzdychl si před rokem jihlavský zahrádkář Jiří Vítek. Stejně tak i loni a předloni… Poslední tři roky jsou pro ovocnáře na Vysočině krizové.
„Nejhorší je takové to oteplení, kdy stromy začínají rašit, pučí, a do toho přijde silné ochlazení. Jsme na Vysočině. Tady takováto jara nejsou výjimkou,“ říká zahradnice Miroslava Paclová.
Mrazy ale nejsou jediným důvodem krize českého ovocnářství. To trápí také nízká návratnost investic. Mnoho podniků dokonce zvažuje, že začne raději pěstovat řepku nebo obilí.
Přesto, Český statistický úřad zaznamenal v posledních pěti letech na Vysočině šestinásobnou plochu ovocných sadů. „Na ovocné sady lze čerpat i finanční dotace," nabízí vysvětlení Miroslava Paclová.
Vysočina i přes rapidní nárůst sadů dál platí v pěstování ovoce za okrajový region v celorepublikovém měřítku. Menší plochu sadů měl loni už jenom Karlovarský kraj.
