Dům na Václavském náměstí by měla nahradit vysoká stavba. Praha proto odmítá demolici
Historický dům na rohu Václavského náměstí a Opletalovy ulice v Praze se hned tak bourat nebude. Jeho majitel sice požádal koncem srpna stavební úřad o povolení k demolici, ale radní hlavního města podali námitku. Nelíbí se jim, že nová budova, která ho má nahradit, bude příliš vysoká. O likvidaci domu se mluví řadu let a pro jeho zachování vzniklo několik petic.
Nový, takzvaný květinový dům s prosklenou fasádou by měl být o čtyři metry vyšší, než povoluje územní plán hlavního města.
„Praha nabyla dojmu, že předložený projekt není v souladu s předloženým plánem, a tudíž se prostřednictvím své odborné organizace, Útvaru rozvoje města bude v té věci odvolávat,“ vysvětluje důvody odvolání náměstek primátora Václav Novotný z TOP 09.
Účastníci řízení se proti vydání stavebního povolení mohou odvolat do 26. září.
„Konkrétně jde o to, že proponovaný objekt je vyšší, než je daná výšková hladina, a že podle našeho soudu není realizovatelný,“ dodává Václav Novotný.
Majitel domu mohl o povolení k demolici požádat i kvůli postupu někdejší ministryně kultury Aleny Hanáková z Hnutí Starostové a nezávislí. V červenci dva týdny před svým odchodem zastavila přezkumné řízení, které mělo určit, jestli by se dům mohl stát kulturní památkou a nešel by zbourat.
Podle vedoucího odboru výstavby Městské části Prahy 1 Oldřicha Dajbycha jsou veškerá správní řízení ale u konce.
„Návrat účastníka k projektové dokumentaci, která byla v rámci několika let projednána, schválena, vysvětlena, opravena a znova projednána, je prakticky nemožný. Nevylučuji, že nějací právní experti se budou pokoušet vytvořit nástroj, kterým by vrátili do hry tuto možnost. Mně není známá,“ dodává Oldřich Dajbych.
O zachování domu usilovalo několik sdružení včetně Klubu za starou Prahu, odborníků z Ústavu dějin umění Akademie věd České republiky a k odpůrcům demolice patřil i zesnulý exprezident Václav Havel.
Odpůrcům demolice vadilo, že by přímo z centra památkové rezervace zmizel historický dům z přelomu 19. až 20. století architekta Bohumíra Kozáka, který svou současnou novoklasicistní podobu získal v roce 1922.
Podle investora splňuje plánovaná nová budova požadavky moderního života, je energeticky efektivní a se vznikem kancelářských prostor v ní přibudou i nová pracovní místa.
