Dvě brněnské místní části rozhodují v referendu o odtržení od Brna

Ve třech volebních místnostech v Brně se rozhoduje o tom, zda se krajské město zmenší, nebo ne. V částech Přířenice a Dolní Heršpice odstartovalo referendum o odtržení obou částí od Brna. Samostatná obec Dolní Heršpice - Přízřenice vznikne, pokud pro odtržení bude hlasovat nadpoloviční většina voličů zapsaných ve voličských seznamech

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Brno | Foto: Marián Vojtek

Ulice Dolních Heršpic a Přízřenic připomínají spíše poklidnou vesnici než velkoměsto. A místní jsou tomu zřejmě rádi. Referendum si totiž vynutili hlavně kvůli tomu, že se měly ‘za jejich humny‘ ve velkém stavět vysoké bytové domy.

Posléze se ale ukázalo, že důvodů k nespokojnosti mají místní víc. Například děravé chodníky, dopravní přetížení. Mnozí mají prostě pocit, že Brno nemá pro jejich potřeby pochopení a že samostatně by se jim hospodařilo mnohem lépe.

Přehrát

00:00 / 00:00

Pavel Reich ze sdružení Samostatný jih v Ranním interwiev Radiožurnálu vysvětloval výhody samostatnosti městských částí.

„Výhody samostatné obce jsou v tom, že rozhodují o ní lidé, kteří v ní bydlí a nikoliv někdo z větší dálky. Dále, že hospodaří s vlastním rozpočtem - máme spočítáno, že by na tom byla lépe než nyní pod městskou částí Brno-jih. A další důležitou věcí je tvorba vlastního územního plánu,“ uvedl v Ranním interwiev Radiožurnálu Pavel Reich ze sdružení Samostatný jih.

Primátor: Město se musí více starat o okrajové části

Vedení Brna věří, že dnes lidé samostatnost v referendu neodhlasují. Radní se je do poslední chvíle snažili přemlouvat. Ještě v tomto týdnu sem přijel i primátor Brna Roman Onderka. Ten záležitost považuje za zdvižený prst, který městu napovídá, aby se více staralo o své okrajové části.

„Myslím, že jeden zdvižený prst stačí na to, aby se město Brno víc ohlíželo na městské části, respektive na okraje města. Kde bude muset tu situaci s ohledem právě na takové věci, jako je například předškolní docházka dětí, více zeleně, dopravní infrastruktura, více vzhlížet,“ řekl primátor.

Podle Josefa Haluzy, starosty Brna-jih, pod kterou rebelující čtvrti patří, je snaha odtrhnout se ukvapená. Nová obec by pak jen stěží měla na velké investice do dopravy anebo do kanalizace: „Jsem přesvědčen o tom, že lepší mít v zádech silného spojence, jakým Brno je.“

Pouze sliby

Město také dalo městských obcím určitou nabídku řešení problémů. Slibuje například obchvat, případně vyhlášení Dolních Heršpic a Přízřenic za samostatnou městskou část.

„To, co město Brno dalo, jsou zatím pouze sliby. Že nechají nakreslit obchvat je první krok, ale pořád to neřeší, kde chtějí vzít odhadem miliardu na jeho postavení. Co se týče vyhlášení městské části, ta jednak neřeší problém s územním plánem, protože ten pořád stanovuje město. A navíc nešlo o sliby, ale pan primátor pouze řekl, že jednou si o tom můžeme popovídat,“ uvedl Pavel Reich ze sdružení Samostatný jih.

Přehrát

00:00 / 00:00

V Dolních Heršpicích a Přízřenicích natáčela pro Ranní Radiožurnál Hana Ondryášová.

Přízřenice a Dolní Heršpice jsou součástí Brna od roku 1919. Kdyby se odtrhly, půjde o historicky vůbec první zmenšení Brna. To by přišlo nejen o bezmála 1500 lidí, ale také o rozlehlý asi sedmisethektarový areál se dvěma nákupními centry a také o průmyslovou zónou při Vídeňské ulici.

Hana Ondryášová, Zuzana Kopuletá, Katarína Brezovská Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme