Česko 1:0 Rakousko

Ekologové a šumavské obce se přou o rozšíření I. zóny i novou lanovku

K uzavřenému kompromisu o novém zákoně o Národním parku Šumava mají výhrady někteří ekologové. Rozšíření nejpřísněji chráněných zón považují za nedostatečné a vadí jim i chystaná lanovka na Hraničník. Šumavské obce naopak chtěly zmenšení I. zóny a trvají i na nové lanovce.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Lanovka na Ještědu | Foto: Ondřej Jánoška

Návrh počítá s tím, že nejpřísněji chráněná první zóna zabere přibližně 22, v budoucnu možná až 26,5 procent rozlohy parku. Výměnou za ústupek obcí ministr životního prostředí Tomáš Chalupa souhlasil se stavbou lanovky na Hraničník, která by měla spojit českou část parku s rakouským zimním areálem.

„Každá ze stran kulatého stolu by určitě pro sebe chtěla lepší výsledek. Ale to co včera oznámil ministr, je určitě tím nejzazším možným kompromisem pro všechny,“ míní Jiří Hůlka, předseda Svazu obcí Národního parku Šumava a starosta Horní Plané.

Přehrát

00:00 / 00:00

Návrh zákona o šumavském národním parku zhodnotili v Ozvěnách dne předseda Svazu obcí NP Šumava a starosta Horní Plané Jiří Hůlka a Edvard Sequens ze Sdružení pro záchranu prostředí Calla

Obcím v regionu prý na výstavbě lanovky velmi záleží. „Pro nás je to stěžejní projekt, který by měl být rozvojovým opatřením. Měl by zastavit vylidňování oblasti. V posledních osmi letech se z nejbližší obce, z Nové Pece, odstěhoval zhruba každý šestý obyvatel. Většinou se jedná o rodiny s dětmi,“ říká Hůlka.

První zóna parku Šumava bude větší. Na Hraničník povede lanovka

Číst článek

„Oblast se vylidňuje a její sociální situace je už dnes možno označit za kritickou. Pokud nedojde k podobným rozvojovým opatřením, jako může být lanovka, tak aby se udržela stálá pracovní místa v turismu, nevidíme cestu dál,“ dodává starosta Horní Plané.

Nejasný ekonomický přínos

Podle Edvarda Sequense ze Sdružení pro záchranu prostředí Calla je problémem i vynětí 13 hektarů pozemků pro koridor lanovky: „Pokud dojde k této stavbě, dojde k výrazně negativním vlivům na životní prostředí. Území je velmi cenné z hlediska lesního, ptačího území Natura, je tam jádrové území výskytu tetřeva, které poškodí nejen provoz sjezdovky a lanovky, ale hlavně pohyb návštěvníků v celém území.“

„Je tady zpracována dokumentace vlivu na životní prostředí a naturové hodnocení a ta všechny varianty výstavby areálu, které byly předloženy, vnímá jako výrazně negativní,“ říká Sequens.

Kašperské hory - radnice | Foto: Agentura CzechTourism

Socio-ekonomický argument sice ekolog uznává, podle něj ale nelze vyčíslit, jaký přínos by lanovka mohla mít: „Zatímco při stavbě budou dopady na přírodu celkem jasné a v podstatě nevratné, tak předpoklad ekonomické výhodnosti je přece jen trochu spekulativní.“

„Když sledujeme vývoj na rakouské straně v areálu Hochficht, tak vidíme, co všechno museli dělat, aby tam vůbec udrželi návštěvnost lyžařů, jakou tam chtěli mít. Odliv tam byl citelný, museli tam posilovat noční provoz, osvětlování sjezdovek, další lanovky. Ten tlak tady za pár let může být podobný a toho se bojíme,“ dodává Edvard Sequens.

Ekolog: Lanovka může narušit ekosystém

Ekologové z Hnutí Duha jsou přesvědčeni, že místo ochraně přírody bude nová úprava pomáhat developerům a těžařům. „Výsledek není dohoda o národním parku na Šumavě, nýbrž ultimátum ze strany ministerstva. Výsledných cirka 22 procent, která mají být ponechány přírodě, je hluboko pod doporučením expertů ze Světového svazu na ochranu přírody IUCN, kteří radili 30 až 40 procent,“ uvedl ředitel Hnutí Duha Petr Machálek.

„Pokud tento zákon projde, na Šumavě se vítězem stanou developeři a dřevařské firmy na úkor turistů a ochrany přírody,“ dodal Machálek.

Podle ekologa a člena stínové vědecké rady parku Karla Matějky může stavba lanovky na území první zóny narušit lesní ekosystémy v celém okolí: „Lanovka bude působit jako průsek v lese, který bude svádět vítr. Je možné, že vítr naruší okolní porosty, dojde k rozpadu stromového patra v okolních porostech. V některých místech se kvůli tomu může v budoucnu začít množit kůrovec.“

Podle něj neodpovídá navžená zonace doporučením Světového svazu na ochranu přírody. „Rozsah první zóny je relativně nízký. Je poměrně velmi snížená oproti návrhu stínové vědecké rady rozloha zóny 2A, tedy ploch, které mají být v průběhu následujících až 45 let převedeny do první, bezzásahové zóny,“ uvádí Matějka.

Nová opatření, se kterými nesouhlasí, se pokusí změnit při projednávání zákona v Poslanecké sněmovně. Prostřednictvím některých zákonodárců chtějí prosadit pozměňovací návrhy.

Návrh změn ochraných zón NP Šumava

Lucie Husárová 1, Mirko Kašpar, Jan Bumba Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme