Firmy využívají dotace a proměňují pole v ovocné sady. A to i na nepříliš úrodné půdě

Ačkoliv je Vysočina kraj bramborářů, stále častěji zde firmy skupují od lidí půdu na výsadbu ovocných sadů. A to i přesto, že kraj vůbec nepatří mezi ovocnářské. Rozhodujícím faktorem jsou dotace.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Ovocný sad v přírodní rezervaci Velký Kosíř | Foto: Monika Pustovková

V půdě u Větrného Jeníkova končí za pomoc boty a rýče zemědělce Františka Součka jedna ze šesti tisíc sazenic švestek. Sad, s jehož výsadbou pomáhá, má kolem osmi hektarů. A to i přesto, že podle předsedy ovocnářské unie ČR Ludvíka je Vysočina pro takovou výsadbu velmi nezvyklá:

„Vysočina určitě vhodnou oblastí není. Cena půdy díky tomu roste. Jestli tam ale bude ovoce, je otázka. Spousta lidí musela vrátit dotace, protože se o sady nestarali.“

Přehrát

00:00 / 00:00

Na Vysočině přibývají ovocné sady. I díky dotacím. Natáčela o tom Olga Štrejbarová

Zástupkyně firmy Farma Lico Lenka Sekavová je ale přesvědčená o opaku. Jeníkovské pole není jejich první, vysadili sad i v Humpolci.

„Nás to velmi překvapilo a byli jsme rádi. Krajinu nám to zkrášlí a dá to práci spoustě místních lidí,“ usmívá se nezávislá starostka Větrného Jeníkova Martina Lisová.

Získat dotaci na podporu sadovnictví, vinařství a chmelařství se rozhoduje stále více lidí. Na peníze mohou dosáhnout jak stávající, tak začínají zemědělci. Jen za poslední tři roky požádalo o dotaci na výsadbu ovocného sadu na Vysočině 23 lidí a firem, včetně té Lenky Sekavové.

„Také čerpáme dotace, ale není to jednoduché. Musíte vysadit odrůdu, která splňuje kritéria, certifikáty. Předchází tomu spousta administrativy,“ říká.

Olga Štrejbarová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme