Hamry na Chrudimsku kypí bujarou náladou. Začalo tam totiž každoroční maškarní veselí a tancovačka. Doba půstu a odříkání započatá na Tři krále vrcholí. A to je na vesnicích v okolí Hlinska ten pravý čas na tradiční masopustní obchůzky.

12:46 28. ledna 2012 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Podle prastarých zvyklostí tam dnes po celý den návštěvník narazí na rozpustilé Turky, kramáře, rasy, Slaměné, kominíky a další postavy maškarního reje. Putují od stavení ke stavení, kde kontrolují stav komínů a žádají hospodářovu ženu o tanec.

Staročeský masopust na Hlinecku bývá spojován s plodností, dobrými a zlými silami přírody.

Plodnost v masopustním reji symbolizuje postava Slaměného. Maškara se slaměným kloboukem a oblekem je odvozena od staroslovanského medvěda, který pro naše předky symbolizoval plodivou moc a sílu.

Každá hospodyňka by si měla ze Slaměného utrhnout stéblo slámy a dát je pod drůbež, aby dobře vyvedla mladé. Podobný mechanismus funguje prý i na lidské pokolení.

Masopustní obchůzky a masky se stejně jako Jízda králů dostaly v listopadu 2010 na seznam nehmotného dědictví UNESCO, protože přečkaly války a politické změny bez úhony, jsou zachovány v autentické podobě a obyvatelé Hamrů se zavázali, že budou tento zvyk udržovat v původní podobě.

Masopustní obchůzky se konají na Hlinecku také v obcích Studnice, Vortovou a Blatno.

Zvětšit mapu

Marína Dvořáková, Ondřej Wolf Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít