Hasiči trénovali na brněnské přehradě záchranu tonoucích
Hasiči na brněnské přehradě zachraňovali tonoucí, kteří se propadli do ledu. Jednalo se ale pouze o tradiční zimní cvičení. Pomocí speciálních pomůcek se pak snažili vytáhnout figuranty, kteří se v neoprenu ponořili do předem vysekaného otvoru v ledu.
Záchranu tonoucích dnes na brněnské přehradě nacvičovalo asi 20 hasičů.
„Sledujeme výcvik, který se na brněnské přehradě koná každoročně, podle toho, jak nám dovolí počasí a příroda. Vždy se sem sjedou brněnské stanice, které trénují záchranu tonoucího po propadnutí do ledu,“ říká mluvčí jihomoravských hasičů Jaroslav Mikoška a popisuje, co se na břehu právě odehrává:
Reportáž z nácviku záchrany tonoucích natočila na brněnské přehradě Gabriela Grmolcová
„Sledujeme začátek toho výcviku, to znamená zkoušíme záchranu na dálku. Hází se házecí pytlíky a nějaké improvizované prostředky tak, aby hasič nemusel na led vstupovat, protože to je jedna z těch nebezpečnějších variant. Postupně budeme nacvičovat i samotné vytažení toho tonoucího.“
Jak říká velitel cvičného zásahu Alexandr Ficek , nejnáročnější je v takovýchto situacích dostat se k tonoucí osobě co nejdříve:
„Tady to všechno je otázka času. Než se hasiči dozví o tom, že se někde něco stalo, než dojedeme na místo, tak každá vteřina hraje celkem důležitou roli.“
Nejefektivnější, ale také nejnebezpečnější způsob záchrany je podle něj záchrana vlastním zachráncem.
„Zachraňující si vezme záchranou vestu a helmu, naváže se pomocí lana a běží přímo pro osobu probořenou v ledu. Záleží ale na tom, jaký ten led je. Jestli má nějakou únosnost, tak se dostane dost blízko a potom se k němu třeba doplazí, chytne ho a vytáhne ven.“
„Pokud se led boří, je to o to horší, protože dostat se k zachraňovanému může trvat třeba přes dvě minuty,“ popisuje zkušenosti hasičů Alexandr Ficek.