Hasiči v Hradci Králové soutěžili ve vyprošťování zraněných lidí
Při záchraně lidského života je každá vteřina drahá. Své o tom vědí i hasiči, kteří každodenně jezdí k dopravním nehodám. Aby byl jejich zásah co nejrychlejší, je potřeba maximální souhra. Tu si mohli vyzkoušet včera po celý den v Hradci Králové. 14 týmů dobrovolných hasičů ze všech krajů na Velkém náměstí soutěžilo na mistrovství České republiky ve vyprošťování zraněných osob z havarovaných aut.
Dobrovolní hasiči z Lochenic vybíhají ze stanu, ve kterém čekali na svůj fingovaný zásah. Až do teď netuší, jakou simulaci si pro ně rozhodčí vymysleli. Na místě vidí dvě zdemolovaná auta. Jedno leží na boku, může se každou chvíli převrátit a hlavně je v něm zaklíněná žena, která je navíc zraněná.
„Nejdřív dát krční límec. Podržím paní hlavu a vy tu překážku vyndáte,“ úkoluje jeden z hasičů své kolegy.
Žena je při vědomí. Špatně se jí ale dýchá, má bolest mezi lopatkami a necítí dolní polovina těla. Právě takové zranění bývá u dopravních nehod jedno z nejčastějších. Proto si s ním tady musí poradit každý soutěžní tým.
„Pacientku jsme museli zafixovat, vytáhnout ji bez použití hydraulického nářadí, což se na jednu stranu jeví jako chyba, na stranu druhou jsme nestříhali a nerozbíjeli okna, bylo to čistší,“ říká velitel lochenických hasičů Josef Vaňouček.
Se svými třemi kolegy stihl zásah za 17 minut a s přehledem tak splnil dvacetiminutový limit. To, že jde v uvozovkách jen o soutěž, si vůbec nepřipouštěl.
„Spousta zkušeností, vyzkoušeli jsme si stabilizaci. Dva týdny jsme makali a chystali se na to každý den. Pomůže to,“ vysvětluje asi hlavní účel mistrovství České republiky ve vyprošťování Vaňouček. Za pravdu mu dává i velitel soutěže Václav Klíma.
„Klukům to určitě vryje něco do paměti. Není to úplně od praxe, je to dané také, že je třeba dělat bezpečně. V realitě někdy bohužel bezpečnost hasičů jde stranou víc než tady na soutěži. Protože tam je opravdu třeba zasáhnout rychle a včas zraněnému pomoct. Z těchto soutěží si určitě kluci vezmou postupy a praktiku zásahu. Každá situace je jiná a nejde to naučit, protože každý zásah je jiný,“ dodává Klíma.
Každý z týmů měl jiný scénář zásahu. Postup sledovalo hned 9 rozhodčích. Hodnotili taktiku, techniku a především zdravotní pomoc zraněnému.
