Hořovice chtějí obnovit pět let zavřené kino. Lákat chce na artové filmy
Řadu lidí na Berounsku překvapí, když se dozví, že největší kino nestojí v přirozeném centru regionu - tedy v Berouně - ale v Hořovicích. Tamní sál nabízel až 400 míst. Nyní radnice zvažuje obnovu architektonicky cenné budovy.
Zatímco v Berouně v roce 2003 své kino zmodernizovali, v Hořovicích ho v roce v 2008 úplně zavřeli. Radnice se pak snažila architektonicky vzácnou budovu prodat. Nepovedlo se. Teď se uvažuje o znovu otevření.
Na kolik je tento projekt životaschopný, ukážou nejbližší týdny maximálně měsíce. Kinu patří i titulní stránka aktuálního radničního zpravodaje.
Hořovický starosta Ondřej Vaculík zvolený jako nezávislý na kandidátce ODS chce znát názor místních, kterým zároveň slibuje, že případné obnovení provozu by se obešlo bez pomoci z městské kasy.
„Prostě pokusit se nějakými dobrovolnickými aktivitami a různými příspěvky od nějakých sponzorů nebo co já vím od koho zajistit aspoň to, aby se v tom kině čas od času dalo promítat,“ přibližuje svůj záměr Ondřej Vaculík.
Svým pojetím by mělo jít o něco, jako jsou takzvaná artová kina. Promítají filmy klasickou metodou a vystačí si i s původním ozvučením sálu. V případě Hořovic je ale trochu problém v tom, že když se kino v roce 2008 kino zavíralo, promítačky se rozprodaly.
„Pokud vím, tak pan starosta říkal, že bude nějaká možnost získat tohle půjčkou, nikoli ho kupovat, protože to je zase investice velkého kalibru,“ říká někdejší šéf místního filmového klubu Václav Merhaut.
Kino artových či regionálních filmů
Ti, kteří o obnovení provozu kina v Hořovicích uvažují, mluví o sumě kolem 400 000 Kč. Ať už se provoz kina rozjede nebo ne, musí město opravit střechu. Do kina totiž teče a to hned na pěti místech.
Stav budovy by se v případě, že k rekonstrukci nedojde, rychle zhoršoval. Přitom je to budova cenná: jde totiž o podbrdské dvojče slavného kina z pražské Spálené ulice.
„I odborníci řekli, že by bylo škoda to nějakým způsobem prodat, aby se to zlikvidovalo, protože ta budova bude architektonicky významná,“ dodává Václav Merhaut.
Diváky z hořovických středních škol by kino mohlo lákat na jakési ozvěny filmových festivalů - například populární Letní filmovou školu, která se do Uherského Hradiště před desítkami let přestěhovala právě z Hořovic.
„Ty starší bych tam já natáhl na to, co se dá udělat, protože existují samozřejmě spousty amatérských filmů, které se týkají tady toho kraje a které viděli jenom ti, co je natočili,“ říká Václav Merhaut, který mimo jiné pracuje pro Národní filmový archiv.
Přínos takových filmů vidí Merhaut nikoli v zachycení objektů „v hlavní roli“, ale mimovolné zobrazení dobových reálií.
Podle něj by se s promítáním mělo začít co nejdřív i proto, aby Hořovice byly s kinem připraveny na dobu, kdy se z vojenského prostoru Brdy stane Chráněná krajinná oblast a z Hořovic pak jeho turisticky významná vstupní brána.
