Hotel Praha nejspíš půjde k zemi, demolici povolil stavební úřad
Stavební úřad Prahy 6 povolil demolici hotelu Praha v pražských Dejvicích. Proti rozhodnutí se mohou účastníci odvolat. Demolici odmítá část odborníků a veřejnosti. Stavbu z roku 1981 vlastní skupina PPF miliardáře Petra Kellnera. Na začátku prosince již úřad rozhodl o demolici části hotelového komplexu.
„V roce 2002 městská část Praha 6 hotel Praha prodala. Letos na začátku roku byl znám nový vlastník, který oznámil své záměry. Teď je vydáno rozhodnutí odboru výstavby. Už od srpna, kdy vlastník požádal o vydání demoličního výměru, bylo jasné, že se hotel Praha zřejmě bude bourat,“ vysvětluje mluvčí Prahy 6 Adam Halmuši.
Někteří odborníci na památkovou péči a architekturu podali návrh na prohlášení dejvického Hotelu Praha za kulturní památku letos v únoru. Ministerstvo kultury ale návrh zamítlo.
„Pamatuji si, když se hotel Praha stavěl, a vím, že se o něm všeobecně mluvilo jako o stavbě ne příliš povedené,“ řekl k tomu tehdy ministr kultury v demisi Jiří Balvín.
O hotelu Praha mluvili na Radiožurnálu Adam Halmoši, mluvčí Prahy 6, a historička architektury Radomíra Sedláková
Před rokem 1989 v hotelu přespávali hosté Ústředního výboru Koministické strany Československa, po listopadovém převratu tady několik nocí strávil například herec Tom Cruise nebo členové české fotbalové reprezentace.
Žádost o demolici investor podal na konci srpna. Na místě hotelu Praha chce podle mluvčího PPF Radka Stavěla obnovit park, který byl v místech do sedmdesátých let minulého století, nyní ovšem nebude přístupný veřejnosti.
Ve spodní části hotelového areálu, tedy v místech garáží, má vzniknout propojení se sousední nemovitostí a pozemkem takzvaného areálu Hadovka. Zde vznikne základní škola a gymnázium Open Gate po vzoru stejného areálu v Babicích u Prahy.
V hotelu byla řada uměleckých děl
S demolicí hotelu nesouhlasí například historička architektury Radomíra Sedláková. „Zabývám se především architekturou socialistického Československa. Hotel Praha je v této pozici výjimečnou stavbou, která u nás neměla žádné srovnání,“ tvrdí Sedláková a pokračuje:
Hotel Praha v Praze-Dejvicích byl postaven v 70. letech 20. století. Otevřen byl v roce 1981 a až do listopadu 1989 sloužil pro potřeby KSČ a vlády jako ubytovací zařízení zejména zahraničních delegací. Po roce 1989 byl zpřístupněn veřejnosti, jeho vlastníkem se stalo město Praha. V roce 2002 jej Praha 6 prodala. Hotel vlastnilo postupně několik společností, nyní je v majetku skupiny PPF miliardáře Petra Kellnera. Ten chce stavbu zbourat a na jejím místě vybudovat park, základní školu a gymnázium. Proti tomu protestuje část odborné i laické veřejnosti, která poukazuje na historickou i architektonickou hodnotu stavby.
„Hotel byl jednou z mála ukázek architektury, která byla citlivá k terénu, měla dostatečně velkorysé propojení s přírodou. Myslím si, že když malujeme socialistickou architekturu jako šedivou a nenápaditou, tak když zbouráme všechny její výjimečné stavby, tak nám ta šedivá zůstane, a to je mi líto.“
Sedláková poukazuje na to, jak je možné, že se v Česku nenašel provozovatel, který by hotel s takovou historií dokázal provozovat tak, aby se vyplatil.
„Připadá mi, že se ani žádný nehledal. Mě by docela zajímalo, co se událo mezi rokem, kdy Praha 6 hotel prodala, a dneškem, kdy se rozhoduje o jeho demolici. Ten hotel byl například nadmíru exkluzivně vybaven uměleckými díly, díly uměleckých řemesel, a ta tam dneska nejsou. Kde jsou?“ ptá se Sedláková a dodává:
„Něco zachránilo Umělecko-průmyslové muzeum, ale o něčem se opravdu neví. Připadá mi, že celá situace, v níž je hotel dnes, byla pozvolna systematickými kroky připravována.“
